Sociální portál Kraje Vysočina

Nový systém pomoci v hmotné nouzi stanovuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Jde v zásadě o situace, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivního důvodu zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

Zákon zároveň napomáhá řešení některých mimořádných životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení jejího vzniku. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.

Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. V této oblasti plní v rámci sociální práce některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady.

Kdo není osobou v hmotné nouzi:

• osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osoby, která je

a) starší 68 let

b) poživatelem starobního důchodu

c) invalidní ve třetím stupni

d) osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a   mateřství nebo rodičem pečujícím alespoň o 1 dítě a z toho důvodu pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo mateřské škole

e) osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo osobou pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni  III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti  o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo dodatečně ohlášena jako osoba poskytující pomoc, je-li těchto osob více, lze toto ustanovení použít jen u jedné z nich, a to u té, která byla písemnou dohodou určena, pokud se nedohodnou, nelze toto ustanovení použít

f) poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve     stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)

g) nezaopatřeným dítětem

h) uznána dočasně práce neschopnou

i) práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

• osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí
• osoba, která neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním
• osoba, která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění (za OSVČ se považuje podle zákona o důchodovém pojištění)
• je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce
• osoba, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kal. měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala
• osoba, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží anebo náleží ve snížené výši
• osoba, která je osobou, které byla dávka odejmuta, protože byla neprávem přiznaná, vyplácena nebo vyplácena ve vyšší částce, než náleží, nebo nesplnila oznamovací povinnost, a to  po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kal. měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta

Jaké jsou dávky pomoci v hmotné nouzi a kdo je vyplácí:

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:

1. příspěvek na živobytí
2. doplatek na bydlení
3. mimořádná okamžitá pomoc

O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je úřady práce České republiky – krajské pobočky. Tyto úřady jsou povinny poskytnout informace o pomoci v hmotné nouzi v jednotlivých případech.

Příspěvek na živobytí:

Jedná se o základní dávku pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. V praxi to znamená, že nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí, která je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima.

Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30%, v Praze 35%, příjmů osoby či rodiny.

Doplatek na bydlení:

Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatek příjmu k uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí.

      Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který využívá jinou než nájemní formu bydlení.

Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě či rodině částka živobytí.

Výplata doplatku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech. 

Mimořádná okamžitá pomoc:

Poskytuje se osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit

• osoba neplní podmínky hmotné nouze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). 
• osoba, která není v hmotné nouzi a kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma, větrná pohroma, požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč
• osoba není v hmotné nouzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky

a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje,

b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč,

c) na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou  činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.

• osoba, která je ohrožena sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která:

a)   je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo

b)  je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo

c)  je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo

d)   nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo

e)  je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

 

 

Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč.