Geoparkem Vysočina na Javořici

Už jste někdy viděli kamenné moře? A byli jste v muzeu kamenictví nebo geoparku? Poznejte Vysočinu z dalšího úhlu a přesvědčte se, že i něco tak (na první pohled) obyčejného jako kámen, může skrývat zajímavý příběh.

Kontakt

Kraj pod Javořicí, z. s.
nám. Zachariáše z Hradce 4
58856 Telč
region Jihlava
Volné pokoje
Délka trasy: 30,6 km
Časová náročnost: 3 h
Výchozí místo: Mrákotín
Cílové místo: Mrákotín
Období: léto
Typ kola: horské

Výchozím místem trasy, která má podobu osmičky, je obec Mrákotín, městečko spjaté s těžbou žuly. Za návštěvu tu stojí muzeum kamenictví a centrum Geoparku Vysočina (jeden z osmi národních geoparků v České republice). Jde o území o rozloze 204,86 km², které se rozléhá severozápadně od města Telč v oblasti Českomoravské vrchoviny.

Z Mrákotína se vydejte po cyklotrase 5021, po hrázi rybníka a mírným stoupáním pokračujte do Olší a následným klesáním do Mysletic. Za Mysleticemi cyklotrasa 5021 pokračuje rovně, vy však odbočte vlevo na cyklotrasu 5124, po které přijedete do nejnižšího bodu dnešního výletu, do Horní Myslové. Po stejné cyklotrase budete mírně stoupat přes Krahulčí, Hostětice, Částkovice až do Lhotky.

Za obcí je možné odbočit po modré turistické značce na zříceninu hradu Štamberk. Z hradu se dochovalo torzo palácové zdi. Zřícenina je spojena s pověstmi o templářích, jejich pokladech skrytých ve skalách a tajných chodbách, které údajně vedly až do Telče či na hrad Roštejn. V okolí zříceniny byla vyhlášena přírodní rezervace s původními bukovými porosty a balvanitým svahem přecházejícím v tzv. kamenné moře.

Začíná stoupání na nejvyšší bod Vysočiny, na Javořici. Necelý kilometr před samotným vrcholem přijedete na křižovatku s cyklotrasou Greenway ŘV. Vlevo dojedete na vrchol Javořice, vpravo vede cyklotrasa k Velkému pařezitému rybníku. Za vidění rozhodně stojí Míchova skála, žulový útvar, ze kterého jsou vidět vrcholy Javořické vrchoviny.

Z rozcestí u Velkého Pařezitého rybníku sjeďte cyklotrasou 5126 do Řásné. Odtud odbočíte doprava na cyklotrasu 5021, která nás přivede klesáním zpět do výchozího bodu.

Foto: Geopark Vysočina