Karolína Kolbová je malířka, kterou lze typově charakterizovat jako autorku přirozeně prozrazující feminitu  v námětech i přístupu a generačně ji lze popsat jako příslušnici další vlny rozvíjející ženské umění, která již neřeší věci razantně, úderně a konfrontačně (tedy v podstatě maskulinně). Svoji ženskost vnímá jako přirozenost, ne jako vymezení. To jí umožňuje pracovat s náměty, které jsou viděny ryze ženskou optikou a využívat citlivost, která je odlišná od mužské, zároveň nemusí tolik čelit diktátu genderového očekávání a pracovat jen s ženskými postupy a atributy. Volí si média a techniku, která jsou obecně k dispozici v pluralitě současného umění.