Architektura

Se vznikem samostatného Československa nastal také rozvoj architektury a vyvíjely se nové směry. Pro vývoj architektury v nově vytvořeném soustátí byl stěžejní kubismus, kterým se nechala ovlivnit nastupující generace architektů. Doznívala zdobná secese a nová architektura se vyznačovala funkčností. Funkcionalistické stavby se začaly objevovat vedle Prahy v Hradci Králové, Brně, Zlíně nebo Plzni. Na krizi ve 30. letech musela reagovat i architektura. Vznikaly kolektivní domy. V druhé polovině 30. let přišlo určité uvolnění a architektura mohla nadále vzkvétat. V období první republiky bylo vystavěno množství správních a obchodních budov, sanatorií, nemocnic, škol, sokoloven, orloven a obytných budov. V mnoha městech vznikaly vilové čtvrti rodinných domků v zahradách na okraji měst. Jistě není nutné představovat jména renomovaných architektů, jako byl Jan Kotěra, Josef Gočár, Adolf Loose nebo Bohuslav Fuchs. Stopy jejich tvorby nebo tvorby jejich žáků nalezneme na mnoha místech Vysočiny. Řada staveb byla realizována místními staviteli.

 

Obchodní dům DUNA ve Žďáře nad Sázavou v Novém Městě na Moravě

Dům byl vyprojektován kanceláří Havlas-Šanda pro žďárského zubaře Konstantina Ploce v roce 1931. V zadní části domu se nacházela ordinace a byt domovníka. V patře  pak rozlehlý byt s jídelnou, čtyřmi pokoji, kuchyní, spíží, verandou a koupelnou. Dům byl zbourán v roce 2015.

Číst více...

Rodinný dům Věry a Bohuše Míčkových v Novém Městě na Moravě

Lev Krča byl aktivním sportovcem a měl kladný vztah k Novoměstsku. V roce 1938 se Krča osamostatnil od Kincla a Tobka, rovněž žáků Josefa Gočára. Vilu navrhnul pro okresního veterinárního komisaře MVDr. Bohuše Míčka. Jedná se o objekt tvořený v základu kubusem, který je doplněný členitými prvky. Provozní prostory se nachází v suterénu domu.

Číst více...

Rodinný dům Františka Albrechta v Novém Městě na Moravě

Zajímavě členěný objekt od Bohuslave Fuchse můžeme najít na Sportovní ulici v Novém Městě na Moravě. Od novoměstského stavitele Františka Albrechta vzešel požadavek na vytvoření malého rodinného domu s maximálním důrazem na efektivnost provozu. Objekt se nachází v poměrně svažitém terénu. Celý suterén vystupuje nad terén do zahradního průčelí.

Číst více...

Vila Josefa Železného v Jimramově

Vila byla postavena pro továrníka židovského původu Zikmunda Müncha podle projektu Otto Eislera. Münch byl se svým bratrem majitelem továrny na sukno, která v roce 1927 vyhořela. Majitelé byli osloveni Josefem Satrapou ze Studené a v budovách bývalé textilky se začala psát historie dnešní masny. V březnu 1939 požádal Münch o povolení přístavby k současné vile.

Číst více...

Vlastní vila Josefa Požára v Křižanově

Vila se nachází v mírně svažitém terénu mezi kostelem a zámkem. Jedná se o jednopatrovou vilku pravoúhlých hmot. Stavebníkem byla Růžena Požárová. Jako autor projektu se uvádí Josef Požár, objevují se ovšem domněnky, že stavba je napodobeninou brněnské vily Eduarda Žáčka. V suterénu vily se nacházela garáž, prádelna se sušárnou a sklepy. První obytné podlaží bylo rozděleno na pracovní a společenskou část.

Číst více...

Vila Zikmunda Müncha v Hodicích

Vila byla postavena pro továrníka židovského původu Zikmunda Müncha podle projektu Otto Eislera. Münch byl se svým bratrem majitelem továrny na sukno, která v roce 1927 vyhořela. Majitelé byli osloveni Josefem Satrapou ze Studené a v budovách bývalé textilky se začala psát historie dnešní masny. V březnu 1939 požádal Münch o povolení přístavby k současné vile.

Číst více...

Vila Gustava Jaroška v Dalečíně

Jednu z nejcennějších funkcionalistických vil na území Vysočiny najdeme v obci Dalečín. Nechal si ji vystavět Gustav Jarošek, majitel textilní továrny Guja-vlna podle projektu architekta Ludvíka Hilgerta, žáka Josipa Plečnika, v letech 1936–1939. Pozemek pro stavbu vily se nachází v příkrém svahu. Základní forma objektu je třípodlažní hranol, který je po stranách rozšířen soustavou arkýřů, rizalitů, schodišť a teras.

Číst více...