Architektura

Se vznikem samostatného Československa nastal také rozvoj architektury a vyvíjely se nové směry. Pro vývoj architektury v nově vytvořeném soustátí byl stěžejní kubismus, kterým se nechala ovlivnit nastupující generace architektů. Doznívala zdobná secese a nová architektura se vyznačovala funkčností. Funkcionalistické stavby se začaly objevovat vedle Prahy v Hradci Králové, Brně, Zlíně nebo Plzni. Na krizi ve 30. letech musela reagovat i architektura. Vznikaly kolektivní domy. V druhé polovině 30. let přišlo určité uvolnění a architektura mohla nadále vzkvétat. V období první republiky bylo vystavěno množství správních a obchodních budov, sanatorií, nemocnic, škol, sokoloven, orloven a obytných budov. V mnoha městech vznikaly vilové čtvrti rodinných domků v zahradách na okraji měst. Jistě není nutné představovat jména renomovaných architektů, jako byl Jan Kotěra, Josef Gočár, Adolf Loose nebo Bohuslav Fuchs. Stopy jejich tvorby nebo tvorby jejich žáků nalezneme na mnoha místech Vysočiny. Řada staveb byla realizována místními staviteli.

 

Sýpka na obilí v Jihlavě: Významná památka industriální architektury na Vysočině

obilne-siloVětraná sýpka na obilí byla vybudována v roce 1937 pro německé skladištní a hospodářské družstvo pro Štoky a Jihlavu. Stavitelem byl Johann Teimer. Silo pojmulo 150 vagonů obilí. Ze zhlaví městského nádraží vedla vlečka až k nakládací a vykládací rampě.  Jedná se o pětipodlažní budovu rozčleněnou na tři části.

Číst více...

Smeykalova vila ve Žďáře nad Sázavou

Smeykalova vilaDnes sídlo pedagogicko-psychologické poradny, od počátku 20. století vila manželů Barbory a Josefa Smeykalových, kteří si dům nechali vystavět v roce 1904 ve Veselské ulici. Romanticky koncipovanou stavbu s historizujícími detaily žďárští dlouho označovali za „nejkrásnější stavbu ve městě“. Továrník Josef Smeykal pocházel z Přibyslavi, vyučil se obchodníkem a v roce 1895 odkoupil ve Žďáře starší škrobárnu, kde zavedl tovární výrobu. V roce 1913 se jeho firma akvizicí spojila se společností Amylon, ve které zpočátku zastával funkci předsedy správní rady. Byla sokolským starostou, dlouholetým členem městské rady, zakladatelem nemocenské pokladny a významně se angažoval v oblasti bydlení sociálně slabých.

Číst více...

Občanská záložna ve Žďáře nad Sázavou

Obcanska-zaloznaV roce 1912 v domě zvaném u Boháčů založila Ludmila Bízová krejčovství a obchod s látkami. Pozdější obchodní dům U Bízů převzal ve třicátých letech Bedřich Vyskočil a ještě před tím, na začátku 20. století byl přestavěn do secesní podoby. Na konci třicátých let byla budova přestavěna na občanskou záložnu v duchu moderny a dodnes slouží jako peněžní ústav.

Číst více...

Dům U Sternů na žďárském náměstí

Sternuv dumŽidovský obchodník Samuel Stern, zakladatel stejnojmenného v té době nejlépe zásobovaného obchodu se smíšeným zbožím, potravinami a pražírnou kávy, koupil dům na náměstí č. p. 63 koncem 19. století. V roce 1914 převzali podnik jeho synové Alfred a Josef, kteří ho vedli do roku 1940, kdy byl jejich majetek „arizován“.

Číst více...

V rekordním čase přispěli Žďárští na stavbu místní Sokolovny

zdarska-sokolovna2Samotný název budovy připomíná jednu z nejvlivnějších organizací města v meziválečném období – Tělocvičnou jednotu Sokol Město Žďár. Velký vliv prokázal spolek, když vypsal sbírku na stavbu sokolovny, která se sešla v rekordním čase. Základní kámen budovy položili ve městě 17. června 1928 a poklepal na něj sám československý prezident T. G. Masaryk.

Číst více...

Dům U Hobzů ve Žďáře nad Sázavou

dum-u-hobzu copyJedním z nejvýstavnějších stavení v ulici Nádražní byla vilka č. p. 442 s rohovou vížkou a vikýřem, který pro obchodníka Stanislava Kravku postavil Josef Křelina, který na svých stavbách hojně využíval secesní prvky. V roce 1936 nechali noví majitelé – manželé Hobzovi – dům zvýšit o dvě podlaží a dům dostává zcela jinou podobu téměř činžovního domu s rovnou střechou a hladkou fasádou.Poslední rekonstrukce zbavila dům jeho historické i architektonické hodnoty a dnes už si málokdo původní stavební záměr a další souvislosti uvědomí.

Číst více...

Vila Josefa Salače v Moravských Budějovicích

Krátce před 2. světovou válkou získaly Moravské Budějovice svůj nejcennější objekt meziválečné architektury. Je jím vila lékaře Josefa Salače. Projekt svěřil bratrům Jaroslavu a Karlovi Fischerovým. Karel Fischer pak sám dohlížel na realizaci stavby. kterou provedla moravskobudějovická firma Antonín Babák & Václav Novotný. Budova je trojpodlažní, půdorysně se jedná o propojené obdelníky.

Číst více...