Se vznikem samostatného Československa nastal také rozvoj architektury a vyvíjely se nové směry. Pro vývoj architektury v nově vytvořeném soustátí byl stěžejní kubismus, kterým se nechala ovlivnit nastupující generace architektů. Doznívala zdobná secese a nová architektura se vyznačovala funkčností. Funkcionalistické stavby se začaly objevovat vedle Prahy v Hradci Králové, Brně, Zlíně nebo Plzni. Na krizi ve 30. letech musela reagovat i architektura. Vznikaly kolektivní domy. V druhé polovině 30. let přišlo určité uvolnění a architektura mohla nadále vzkvétat. V období první republiky bylo vystavěno množství správních a obchodních budov, sanatorií, nemocnic, škol, sokoloven, orloven a obytných budov. V mnoha městech vznikaly vilové čtvrti rodinných domků v zahradách na okraji měst. Jistě není nutné představovat jména renomovaných architektů, jako byl Jan Kotěra, Josef Gočár, Adolf Loose nebo Bohuslav Fuchs. Stopy jejich tvorby nebo tvorby jejich žáků nalezneme na mnoha místech Vysočiny. Řada staveb byla realizována místními staviteli.
V pozdním kubismu byla na počátku dvacátých let minulého století postavená vila manželů Pickových, jejímž autorem je český architekt Pavel Janák (1882-1956). Sám zachytil svou představu „národního slohu“, který je zvýrazněný folkloristickou barevností dekorativních prvků, které se skládaly z plastických motivů šambrán, lizén a říms.
V blízkosti historického centra Třebíče, nedaleko vlakového nádraží, si můžete prohlédnout monumentálně působící stavbu. Jde o vilu třebíčského architekta, který ve městě do roku 1939 zastával funkci městského inženýra, a pozdějšího vrchního technického rady Milana Kubeše (1881-1954). Postavena byla začátkem dvacátých let 20. století.
Kamenná Masarykova vyhlídka stojí na návrší Hrádek v Třebíči. Místní Okrašlovací spolek ji vybudoval roku 1930 k příležitosti 80. narozenin prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Popředí památníku zdobí bronzový kulatý medailon s prezidentovou podobiznou a nápisem "T. G. Masaryk zasloužil se o stát".
Kariéru slavného českého architekta a teoretika evropského významu Bohuslava Fuchse odstartoval dům spisovatele a básníka Jakub Demla. Začínající architekt návrh realizoval v letech 1921-1922, myslel na barevné plastické ornamenty na fasádě, které dávají objektu jednoduchost, i na dřevěné ornamenty na štítech.
Domy na tehdejší Hanělově ulici v roce 1911 ustoupily záměru postavit v Třebíči novou základní školu. Výstavba se vzhledem k nedostatku financí odložila, ale začátkem roku 1914 profesor Klepka začal pracovat na stavebních plánech. Záměr však o několik let oddálila I. světová válka a stavět se začalo až v roce 1921.
Vila byla postavena pro bratry Josefa a Jana Florianovi. Rodina byla velmi skromná, ale po duchovní stránce žila neobyčejně bohatě. Za Josefem Florianem se do Staré Říše sjížděla duchovní elita národa a byl to právě on, kdo zajistil architekta pro plánovaný dům. Byl jím Břetislav Štorm. Navrhnul přízemní dům s obytným podkrovím.
V Brtnici u Jihlavy najdete rodný dům slavného vídeňského architekta a designéra Josefa Hoffmanna (1870-1956). Dům č. p. 263 uzavírá východní část brtnického náměstí a vznikl patrně spojením dvou menších domů, z nichž základy jednoho z nich se datují na počátek 15. století.
