Architektura

Se vznikem samostatného Československa nastal také rozvoj architektury a vyvíjely se nové směry. Pro vývoj architektury v nově vytvořeném soustátí byl stěžejní kubismus, kterým se nechala ovlivnit nastupující generace architektů. Doznívala zdobná secese a nová architektura se vyznačovala funkčností. Funkcionalistické stavby se začaly objevovat vedle Prahy v Hradci Králové, Brně, Zlíně nebo Plzni. Na krizi ve 30. letech musela reagovat i architektura. Vznikaly kolektivní domy. V druhé polovině 30. let přišlo určité uvolnění a architektura mohla nadále vzkvétat. V období první republiky bylo vystavěno množství správních a obchodních budov, sanatorií, nemocnic, škol, sokoloven, orloven a obytných budov. V mnoha městech vznikaly vilové čtvrti rodinných domků v zahradách na okraji měst. Jistě není nutné představovat jména renomovaných architektů, jako byl Jan Kotěra, Josef Gočár, Adolf Loose nebo Bohuslav Fuchs. Stopy jejich tvorby nebo tvorby jejich žáků nalezneme na mnoha místech Vysočiny. Řada staveb byla realizována místními staviteli.

 

Význam legionářů dodnes připomíná Legiodům v Jihlavě

legiodum2Československá obec legionářská se v poválečných letech těšila velkému společenskému uznání a sympatiím ze strany českého publika. Zákonitě sílil i požadavek na vytvoření nového sídla, které si vzal na starosti architekt a stavitel Jaroslav Dufka. Navrhl trojkřídlou nárožní budovu v rondokubistickém, tzv. národním stylu, která zaujímala celý uliční blok ve svažitém terénu a kde se nacházel společenský sál, kino, restaurace, kavárna se zahradou, byty různé velikosti a kanceláře, konírny a garáže.

Číst více...

Vily Bedřicha Klinenbergera a Rudolfa Poppera v Jihlavě

vily na Fibichově ulici2Vily Bedřicha Klinenbergera a Rudolfa Poppera v Jihlavě byli vystavěny na konci 20. let v dnešní Fibichově ulici. Projekt na dvě totožné vily byl svěřen Richardu Goldreichovi z Prahy. Bedřicha Klinenberger a Rudolfa Popper byly obchodními partnery. Začátkem 20. let přemístili své podnikání z Batelova do Jihlavy. Továrna na pletené a stávkové zboží stávala v dnešní Mostecké ulici.

Číst více...

Zvachova vila v Jihlavě

Zvachova-vilaVila byla postavena pro přednostu kanceláře Krajského soudu Bedřicha Zvacha na Jiráskově ulici. Zvach oslovil českobudějovickou firmu Bratři Petrášové. František Petráš měl za sebou před stavbou vily pro Bedřicha Zvacha několik realizací, zejména rodinnou vilu v jihočeské metropoli a vilu v Praze na Smíchově. Na stavbách lze najít různorodé materiály a technologie, které si nechala firma patentovat.

Číst více...

Fárův dům na náměstí v Pelhřimově

Faruv dum 2Dům se jmenuje podle majitele, který ho nechal kubisticky upravit. Původně byl v tomto domě, tehdy ještě s barokní fasádou a mansardovou střechou, hostinec U zlatého soudku. V letech 1913-1914 byl podle návrhu významného pražského architekta Pavla Janáka přestavěn právě v kubistickém slohu.

Číst více...

Vila Františka Váni v Pelhřimově

Historizující architektura, která pro stavbu vil využívala vzor francouzských barokních zámečků, nebyla v polovině 20. let 20. století ještě zdaleka jevem ojedinělým. Dům pro manžele Františka a Růženu Váňovi projektoval pražský inženýr Jan Legát, který vytvořil přísně symetrickou čtyřpodlažní budovu s mansardovou střechou. Výstavbu domu z větší části financoval tchán doktora Váni, ředitel pelhřimovské spořitelny Jan Křemen, tehdy významná osobnost Pelhřimova.

Číst více...

Vila Jana Drechsela a Karla Polesného v Pelhřimově

Drechslerova vila_SilovaKrátké trvání základní vývojové fáze kubistické architektury způsobilo, že před I. světovou válkou vzniklo jen málo památek dokládající tento styl. Přitom dvě nejvýznamnější – od Pavla Janáka – stojí právě v Pelhřimově. Takzvaný Fárům dům byl originální přestavbou starého měšťanského domu. Druhým architektonickým počinem Janáka je právě tato vila, kterou ještě před úpravou Fárova domu postavil pro okresního hejtmana c. k. místodržitelského radu Drechsela a jeho choť, na nově vzniklé ulici za hranicí historického města.

Číst více...

Pelhřimovské gymnázium bylo kdysi Masarykovými chlapeckými školami

Pelhřimovské gymnázium bylo kdysi Masarykovými chlapeckými školami2Tehdy módní rondokubistický neboli národní sloh z 20. let. 20. století připomíná v Pelhřimově dnešní gymnázium. Bývalé Masarykovy chlapecké školy vyrostly v letech 1923-1926 podle návrhů architektů Jaroslava Kabeše a Václava Vejrycha a ve své době patřila k nejmodernějším školám v republice.

Číst více...