Architektura

Se vznikem samostatného Československa nastal také rozvoj architektury a vyvíjely se nové směry. Pro vývoj architektury v nově vytvořeném soustátí byl stěžejní kubismus, kterým se nechala ovlivnit nastupující generace architektů. Doznívala zdobná secese a nová architektura se vyznačovala funkčností. Funkcionalistické stavby se začaly objevovat vedle Prahy v Hradci Králové, Brně, Zlíně nebo Plzni. Na krizi ve 30. letech musela reagovat i architektura. Vznikaly kolektivní domy. V druhé polovině 30. let přišlo určité uvolnění a architektura mohla nadále vzkvétat. V období první republiky bylo vystavěno množství správních a obchodních budov, sanatorií, nemocnic, škol, sokoloven, orloven a obytných budov. V mnoha městech vznikaly vilové čtvrti rodinných domků v zahradách na okraji měst. Jistě není nutné představovat jména renomovaných architektů, jako byl Jan Kotěra, Josef Gočár, Adolf Loose nebo Bohuslav Fuchs. Stopy jejich tvorby nebo tvorby jejich žáků nalezneme na mnoha místech Vysočiny. Řada staveb byla realizována místními staviteli.

 

Vila Anny a Vítězslava Hornových v Jihlavě

Vila Anny a Vítězslava Hornových v JihlavěMajitel vily Vítězslav Horn přišel z Brna do Jihlavy, aby se tu stal primářem chirurgického oddělení, později i samotným ředitelem nemocnice a sám inicioval stavbu nového pavilonu pro chirurgii.

Číst více...

Budova pelhřimovského divadla

budova divadla v první čtvrtině 20. stoletíBudova divadla je spojená také s osobou Tomáše Garriguea Masaryka, který zde pronesl 18. července 1910 přednášku o zásadách pokrokové politiky, která se setkala s velmi kladným ohlasem, přestože zpočátku panovaly obavy z výtržností. Na památku této návštěvy nechala Československá obec legionářská dne 28. října 1928 zasadit pamětní desku, která byla po únoru roku 1948 odstraněna. Na své místo na jižní fasádu divadla u Solní brány se vrátila až po roce 1989.

Číst více...

Lazarety I. světové války v Pelhřimově

Lazarety byly filiálkami místní všeobecné nemocnice, která kapacitně nedostačovala přívalu raněných. První větší transport raněných dorazil do Pelhřimova 16. října 1914, o měsíc později bylo ve městě umístěno 184 vojáků. Lazaret byl zřízen v Národním domě (dnešní Divadlo Lubomíra Lipského), ve školách i v chorobinci.

Číst více...

Vila Marie Karas v Jihlavě

Vila Marie KarasDům si nechala vystavět v roce 1902 paní Marie Karas, po které se vila také jmenuje. Postavil ji zednický mistr Josef Kubička, který byl v té době jedním z mála českých stavitelů v Jihlavě. Dalším majitelem se stal židovský obchodník Gabriel Hellmann. Žil tady s rodinou, všichni ale zahynuli v koncentračních táborech a do jejich honosného domova se zatím nastěhovaly německé rodiny.

Číst více...

Zemský ústav choromyslných v Jihlavě

O rozšíření areálu tehdejšího ústavu choromyslných se zasloužil především ředitel ústavu Arnošt Metelka. Svoje představy konzultoval okolo roku 1930 s Bohuslavem Fuchsem, se kterým připravil celkovou koncepci. Od roku 1931 pracoval na projektu všech deseti pavilonů architekt Vladimír Kožíšek. Na jaře roku 1932 se začaly budovat čtyři pavilony. Zároveň vznikla kotelna a vrátnice.

Číst více...

Poštovní úřad u hlavního vlakového nádraží v Jihlavě

Stavba vznikla podle projektu Miloslava Kopřivy a byla realizována Karlem Rejchrtem z Jihlavy. Budova byla postavena v roce 1931–1932. a byla rozdělena do dvou pater. Přízemí bylo určeno poštovní manipulaci. Ve druhém patře se nacházely ubytovací prostory pro  vedoucí pracovníky. Na střeše se nacházela terasa. Poslední přestavba navýšila budovu o třetí patro, ráz budovy však nenarušila.

Číst více...

Vila Otto Adama v Jihlavě

Vila Otto Adama v JihlavěVila švagra Louise Seidnera byla navržena architektem Waltherem Sobotkou. Vila v Jihlavě je jediná Sobotkova známá stavba na našem území. Zřejmě se architekt při tvorbě objektu inspiroval konceptem Raumplanu Adolfa Loose. V budově najdeme různě výškově rozvržené prostory, včetně různých výšek podlah a stropů. Centrem dvoupatrové vily byla hala s posezením.

Číst více...