S obdobím první republiky je spojeno i mnoho osobností. Nejednalo se pouze o politiky, ale také o umělce, spisovatele, architekty, lékaře, průkopníky nových odvětví, továrníky. Mnohdy určovali vývoj ve společnosti a udávali aktuální trendy. I na Vysočině najdeme osoby, které svým působením určovaly směr ve své obci, městě nebo regionu. Některé měly vliv na utváření nově vznikajícího státu.
(4. února 1882 Smilov – 30. května 1954 Meitzendorf)
Dílo Antona Altrichtera představuje významné zdokumentování historie, etnografie a folkloristiky jihlavského jazykového ostrova. Altrichter byl německy píšící historik a vlastivědný pracovník, autor historických prací o Jihlavě, zemský školní inspektor a učitel historie a zeměpisu.
12. září 1899 Střítež – 28. prosince 1971 Třebíč
Josef Procházka se narodil 12. září 1899 v obci Střítež v rodině místního sedláka. Studoval na třebíčském reálném gymnáziu. Studium přerušil a od 17 let bojoval v první světové válce na straně Rakouska-Uherska. Zúčastnil se bojů v Itálii u řeky Piavy, kde z 6 000 vojáků přežilo pouze 400.
(20. srpna 1878 Tasov - 10. února 1961 Třebíč)
Narodil se z druhého manželství tasovského chalupníka a obchodníka Jakuba Demla s Annou Bělochovou. Po ukončení obecné školy a krátkém pobytu v Rakousku studoval na třebíčském gymnáziu, kde začal publikovat v školním časopise Sursum.
(24. ledna 1888 Třebíč - 17. října 1970 Praha)
Kořeny československého národního hrdiny, příslušníka a velitele Československých legií v Rusku a předsedy československé vlády v období mnichovské dohody roku 1938 sahají do Třebíče, kde se roku 1888 narodil. Díky třebíčskému Sokolu se poznal s Josefem Jiřím Švecem, pozdějším spolubojovníkem z legií. I. světová válka ho zastihla ve Varšavě, přihlásil se jako dobrovolník do ruské armády a v roce 1914 vstoupil mezi prvními do českého vojenského útvaru v ruské armádě, tzv. České družiny.
(25. února 1856 Kožichovice u Třebíče - 20. června 1940 Sankt Pölten)
Zakladatel alpské lyžařské techniky se překvapivě narodil v Kožichovicích na Třebíčsku jako nejmladší syn mlynářského mistra Jana a jeho ženy Josefy. Po vystudování reálného gymnázia v Jihlavě se v Mnichově věnoval malířství a sochařství a také studiu filozofie, pedagogiky a medicíny.
(19. července 1883 Čenkov – 25. října 1918 Aksakovo)
Aksakovo-Belebej v Rusku. Štábní vagon českých legionářů. 25. října 1918 ve tři hodiny ráno zazní výstřel. Plukovník Josef Jiří Švec, rodák z Čenkova u Třeště, umírá. V dopise na rozloučenou píše: „Nemohu přežít hanby, stihnuvší naše vojsko, boříte to, co bylo s ohromnými překážkami stavěno po celá léta.
(27. února 1882 Větrný Jeníkov - 16. červen 1918 Coleglian-Itálie)
František Bušek se narodil 27. února 1882 ve Větrném Jeníkově. Vyučil se u svého otce obuvníkem, ve volném čase se věnoval ochotnickému divadlu a později také vysněnému loutkovému divadlu. Tomu ale v roce 1915 odzvonilo, když Bušek narukoval k 21. pluku čáslavskému, později byl poslán na ruskou a následně na italskou frontu, kde se mu podařilo nechat se zajmout a 5. února 1918 se dobrovolně přihlásil do československého vojska v Itálii.
