S obdobím první republiky je spojeno i mnoho osobností. Nejednalo se pouze o politiky, ale také o umělce, spisovatele, architekty, lékaře, průkopníky nových odvětví, továrníky. Mnohdy určovali vývoj ve společnosti a udávali aktuální trendy. I na Vysočině najdeme osoby, které svým působením určovaly směr ve své obci, městě nebo regionu. Některé měly vliv na utváření nově vznikajícího státu.
(11. března 1903 Německý Brod - listopad 1959 Ústí nad Labem)
Rukou Josefa Šoupala, rodáka z Německého Brodu, zemřel první ministr financí samostatné Československé republiky Alois Rašín. Po ministrovi v pátek 5. ledna 1923 vystřelil dvěma ranami z pistole a Alois Rašín svým zraněním 18. února téhož roku podlehl.
(21. srpna 1867 Praha – 28. června 1930 Poděbrady)
Tehdy třicetiletý MUDr. František Zahradnický, první sekundář věhlasné pražské chirurgické kliniky prof. Maydla, se roku 1897 stal ředitelem nově otevřené Všeobecné okresní nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. Byl zručný operatér a neúnavně pracoval ve dne v noci, totéž vyžadoval od svých spolupracovníků
(2. ledna 1855 Jihlava – 10. července 1934 Jihlava)
Narodil se do rodiny lékárníka, vystudoval jihlavské gymnízium a v roce 1869 začal pracovat v lékárně svého otce. Po vystudování farmacie na vídeňské univerzitě převzal v roce 1879 otcovu lékárnu U Bílého anděla. Přibližně v této době se začal aktivně účastnit místní politiky a na konci 80. let se stal zástupcem starosty a také ředitelem městské spořitelny, po smrti starosty Popelaka převzal jeho funkci a nadále podporoval i jeho myšlenky.
(17. října 1849 Jihlava - 17. srpna 1928 Jihlava)
Jihlavské muzeum mělo ve své historii štěstí na výjimečné osobnosti. Jednou z nich byl Johannes Haupt. Narodil se roku 1849 v rodině soukeníka, který se do Jihlavy přestěhoval z Liberce. Učil se u fotografa Johanna Staegera, jeho ateliér po letech odkoupil, později si ve vlastním domě v dnešní Hluboké ulici zřídil fotoateliér, a když bylo v roce 1895 slavnostně otevřeno městské muzeum, stal se Haupt kustodem historického oddělení a později zůstal jako jediný správce sbírek.
(30. prosince 1884 Německý Brod - 14. února 1945 Praha)
Rodný domek Otakara Štáfla stál v parku Budoucnost v sousedství dnešní Štáflovy bašty. Zvídavý chlapec se o vše zajímal, rád vysedával v ulicích města a zručnou rukou zachycoval krásu křivolakých uliček i všední městský život. V roce 1903 bez souhlasu rodičů opustil studium brodského gymnázia, prodal vlastní i vypůjčené školské knihy a s pouhými dvěma zlatkami a dvaceti krejcary ujel bez rozloučení do Prahy, kde se chtěl věnovat své největší lásce – malířství.
(11. srpna 1888 Německý Brod – 30. srpna 1939 Německý Brod)
V době první republiky se na místě starostenském vystřídalo celkem šest mužů. Nejdéle ze všech tento post zastával Robert Neuern, syn židovských rodičů Karla a Klementy Neuernových. Po maturitě na brodském gymnáziu nastoupil na studium práv ve Vídni a v roce 1912 byl jmenován doktorem práv na pražské univerzitě.
(4. listopadu 1880 Německý Brod – 29. února 1928)
Už v dětství Karlu Nollovi učarovalo divadlo, a to tak, že bez souhlasu rodičů utekl ke kočovné Košnerově společnosti. Od roku 1920 byl obsazován do filmových rolí, který ztvárnil kolem třiceti (Prodaná nevěsta, Velbloud uchem jehly, Batalion a dalších). V roce 1922 hrál Dobrého vojáka Švejka ve svém rodném městě, za účasti samotného Jaroslava Haška, a následně Nollova filmová postava Švejka, ač černobílá a němá, nebyla podle kritiků do dnešních dnů překonána.
