Události a (ne)obyčejné příběhy

Návštěva prezidenta Masaryka ve Velkém Meziříčí

Muzeum Velké Meziříčí prezident masaryk a básník Jakub DemlDo Velkého Meziříčí přijel prezident Masaryk v neděli 17. června 1928. Krátce po půl páté odpoledne se ozvala siréna z Beckovy továrny na znamení, že prezidentský průvod vjíždí do města. Prezidenta uvítal starosta dr. Karel Rosendorf. Zatímco se Tomáš Garrigue Masaryk zapisoval do pamětních knih, zněl sborový zpěv. Jako dar obdržel prezident album pohledů na město a okolí.

Číst více...

Uprchlící v Brodě

V průběhu I. světové války si státní úřady vyhlédly Německý Brod pro zřízení jednoho z táborů pro válečné uprchlíky. K jeho výstavbě zvolily pozemky dříve rezervované pro budoucí ústav choromyslných, k jehož výstavbě před válkou nedošlo. Během pouhých tří měsíců v areálu vzniklo prvních šedesát provizorních dřevěných objektů pro obyvatele evakuované z Přímoří. Po úplné dostavbě měl tábor 108 objektů v prostoru dnešní psychiatrické nemocnice.

Číst více...

Vojenské špitály měla za světové války také Jihlava

Prvních přes 1300 raněných vojáků přivezly do Jihlavy už v září 1914 dva sanitní vlaky a další následovaly. Útočiště ranění našli v původních a v několika nově zřízených vojenských špitálech, například ve vojenské nemocnici na ulici Tolstého, na oddělení všeobecné nemocnice na ulici Legionářů, ve Velké kasárna v Křížové ulici a využily se i měšťanky.

Číst více...

Příběh rodiny Korpalů

Válečný uprchlík sochař Michael Korpal našel i se svými dvěma syny útočiště v Pelhřimově. Sám ještě před válkou ozdobil svými sochami Tarnow, Rzeszow nebo Tarnobrzeg. Osobnostmi však byli i jeho synové. Tadeusch Korpal byl známý nadaný polský malíř a profesor kreslení na krakovské reálce. „Odkrýval nám objevené fresky ve výklencích za hlavním oltářem, ilustroval mou sbírku řečí Milosrdenství Tvé nad námi, vydal ve zdejší tiskárně Album československých písní a i jinak ještě umělecky pracoval a radil.

Číst více...

Těžké časy Sokolů v období I. světové války

Do první světové války muselo narukovat 155 třebíčských sokolů, z toho 19 cvičitelů. Sokolové totiž tvořili na frontách přeběhnutím k „nepříteli" základ našich legií, zvláště pak na ruské frontě. Z třebíčských sokolů tak prosluli zejména Josef Švec a Jan Syrový. Přestože v třebíčské jednotě zbylo pouze pět cvičitelů, sokolská cvičení v sokolovně pokračovala.

Číst více...

Příběh znaku české státnosti na České národní škole v Jihlavě

Nová česká škola otevřela své brány poprvé 20. září 1925. Tehdy se konala velká slavnost. Vyučování začala škola sloužit 2. října téhož roku. Nad vstupním průčelím upoutá na první pohled znak české státnosti – český lev. Dlouhá desetiletí byl znak na čestném místě fasády zaslepený. Po vypuknutí 2. světové války byla budova předána pro účely německého školství.

Číst více...