Modlitební šál (hebrejsky talit) nalezený v pacovské synagoze zaujímá čestné místo na samém začátku výstavy „Throwaway – the history of modern crisis“ (Nepotřebné vyhodit – dějiny moderní krize) v Domě evropských dějin v Bruselu, která potrvá až do ledna 2024.
Foto Pavel Tychtl
Adolf Löw zakoupil v roce 1860 se společníkem Friedrichem Schmalem vybudovanou ale neprovozovanou továrnu v helenínském údolí a tehdy se začala psát historie jednoho z nejúspěšnějších podnikatelských rodů v Jihlavě a dost možná v celé tehdejší monarchii. Rodina úspěšně rozšiřovala podniky v Heleníně, Malém Beranově a Brně.
Staré cesty vedly českou kotlinou už od pravěkých dob. Nevedly údolími, protože ta byla zamokřená, ale planinami a prostupnými lesy. Pravěká Haberská stezka je v písemných pramenech doložena od počátku 12. století. Dálková komunikace se nazývala podle místa svého vyústění z pomezního - historického rozdělení Čech a Moravy.
Kleštěr v Polné je ojedinělá středověká technická památka. Jedná se zhruba o 150 metrů dlouhý hluboký úvoz, částečně vytesaný ve skále, část prastaré zemské cesty – Haberské stezky. Název se odvozuje od německého „Klosteur"- „zárožné“ (daň z dobytka, převáděného přes zemskou hranici). Úzký průchod měl pomoci k přehledné evidenci počtu kusů ve stádu a na místě byl pravděpodobně i vybírán příslušný poplatek. O významu cesty a místa svědčí nálezy vzácných předmětů v 19. století (bronzový poklad: alexandrijské mince ze 3. století po Kr., kamenný byzantský křížek). Cesta přestala být využívána po roce 1874. V roce 1998 byl úvoz prohlášen kulturní památkou.
Foto: město Polná
Židovská čtvrť v Třebíči je mimořádně zachovalým dokladem židovské kultury na moravské části Vysočiny. Kupecké krámky, radnice, chudobinec, špitál i dvě synagogy s tajemnými spletitými uličkami a temnými zákoutími vytváří autentickou atmosféru, kterou každé léto zaplní návštěvníky festival židovské kultury Šamajim (hebrejsky Nebesa).
Na seznam UNESCO byla židovská čtvrť zapsána v roce 2003.
Zfanatizované veřejné mínění a štvavá mediální kampaň provázely v 19. století soudní proces vraždy mladé dívky z Polné u Jihlavy, nevyřešený případ nakonec skončil justičním omylem.
Malíř Alfréd Justitz byl vedle své úspěšné výtvarné kariéry také aktivním svobodným zednářem, členem lóže Sibi et Posteris v Praze. Náhrobek na hřbitově v Nové Cerekvi byl věnován právě jeho lóží a nese zednářskou symboliku. Po jeho smrti se lóže snažila zabezpečit materiálně i jeho ženu Annu Justitzovou. Justitz zemřel v únoru 1934 v Bratislavě. Jeho popel je uložen v urnovém hrobě na židovském hřbitově v rodné Nové Cerekvi, kde je uložen také popel jeho ženy, která neunesla náhlý odchod manžela a rok po jeho skonu zvolila dobrovolnou smrt.
