Sklo z Vysočiny

Ukázek skla z nejstaršího období se zachovalo velmi málo. Nelze ani přesně doložit místo jejich vzniku. Jedním z nejstarších výrobků je pernštejnský vítací pohár z doby někdy před rokem 1552. Pochází snad z huti ve Vříšti. Další dochované ukázky skla jsou ze 17. a 18. století. Více dochovaných ukázek horáckého skla je z konce 18. a počátku 19. století.

Sklárny na Vysočině vyráběly číše, džbány, holby, čtyř, šesti či osmihranné lahvičky s úzkým hrdlem, tzv. prysky, pro velikonoční oslavy, dále lahve, různé sklenice, některé zdobené (malované, broušené). V devatenáctém století se sklo začalo barvit, zdobilo se lazurami a rytými dekory. Spektrum vyráběných předmětů bylo široké, šlo o převážně užitkové zboží, jako jsou číšky, lahve, svícny, misky, slánky, košíčky, džbány, vázy, lampy, okenní tabulky. Vyráběly se ale i ozdobné předměty jako těžítka, figurky, panenky. Zboží se prodávalo v českých a moravských městech a v zahraničí – v Evropě i v Americe.

Nelze definovat sklo typické pro Vysočinu. Zdejší skláři se přizpůsobovali požadavkům trhu i novým trendům. Vyráběli tedy vše, co bylo aktuálně žádané.