Pavel Havelka (*1969) tvoří ve svém ateliéru ve Škrdlovicích na Žďársku. Je absolventem SUPŠ sklářské v Železném Brodě (ateliér hutního zpracování skla Pavla Ježka). Pracoval jako sklář ve škrdlovické sklárně, následně byl huťmistrem sklárny Svoboda v Karlově a Glass Art Prince ve Žďáru nad Sázavou.
Od roku 2007 je členem Sdružení výtvarných umělců ČR. Ve své tvorbě usiluje o udržení tradice škrdlovického skla, věnuje se výrobě dobrušovaného hutního skla.
Narodil se v roce 1972 v Novém Městě na Moravě, absolvoval Střední uměleckou školu sklářskou ve Světlé nad Sázavou a nastoupil do Ústředí uměleckých řemesel ve Škrdlovicích. Ve škrdlovické sklárně pracoval jako sklář a výtvarník i po jejím navrácení původním majitelům.
Sklářský výtvarník a malíř se narodil v Hlinsku v Čechách (1941-2018). Studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze pod vedením prof. J. Kaplického a prof. S. Libenského. Výsadní místo v jeho výtvarných zájmech zaujímala příroda, inspiraci nalézal v krajinných scenériích, přírodních procesech i jednotlivostech. Ve svých dílech dával vyznít křehkosti skleněného materiálu, který často doplňuje a proplétá perličkami a jemnými drátky.
Havlíčkobrodský rodák (*1951) se vyučil brusičem skla a absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u prof. S. Libenského. Působil v Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze a poté na SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově, vyučoval též v Japonsku a v USA. Pravidelně učí, přednáší a realizuje workshopy doma i v zahraničí, účastní se symposií, svá díla představuje na společných i samostatných výstavách.
Narodila se v Liberci a absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově a Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vyučovala mj. na sklářské škole v Novém Boru a v Kamenickém Šenově, nyní učí dějiny výtvarné kultury, český jazyk a odborné předměty na Akademii ve Světlé nad Sázavou.
Rodačka z Počátek studovala malbu skla na Střední průmyslové škole sklářské v Novém Boru pod vedením Z. Štipánkové a tamtéž absolvovala Vyšší odbornou školu sklářskou, obor uměleckého zpracování skla, pod vedením K. Kopřivové. Na těchto školách vyučovala malbu skla a vedla galerii.
Zabývá se zejména malbou na sklo a experimentuje s technikami vrtání, broušení, lepení, řezání a spékání, věnuje se tvorbě autorského šperku. Inspiruje se všude tam, kde vládne řád v prostoru a v ploše. Sklo je pro ní subjektem prostředkem k vyjádření pocitů a myšlenek.
Sochařka a sklářská výtvarnice Alena Matějka (1966) vystavuje doma i v zahraničí, má zkušenosti z mezinárodních studií a sympozií. Ve Lhotě-Vlasenici, při hranici s Jihočeským krajem, proběhly i z její iniciativy tři ročníky sochařského sympozia, které daly vzniknout ojedinělé Magické zahradě – „sochařskému arboretu“.
