První historická zmínka o Bystřici nad Pernštejnem, ležící podél říčky Bystřice, spadá do roku 1220. Tehdejší osada vznikla jako hospodářské středisko nově kolonizovaného území. Největšího rozkvětu dosáhlo město za vlády Pernštejnů v 15. a 16. století. V roce 1580 císař Rudolf II. povýšil Bystřici na město a udělil ji nová privilegia a znak. V 19. století se rozvíjelo zejména tkalcovství. Novodobý rozvoj Bystřice je spojen s rozvojem uranového průmyslu v 60. letech minulého století.

Na dolní straně bystřického náměstí stojí farní kostel sv. Vavřince. Jeho vznik spadá do 13. století, což byla tehdy románská stavba, kterou předělali do gotického slohu. Později přibyla hradba s baštami a samostatnou věží. Dnešní barokní podoby dosáhl kostel při přestavbě koncem 17. století. Věže dokončil bystřický rodák František Sáblík, profesor pražské německé techniky.

Náměstí zdobí morový sloup a kašna se sochami věrozvěstů Cyrila a Metoděje. V budově bývalé radnice z roku 1809 je dnes umístěno muzeum. Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice dal postavit v roce 1615 Jan Čejka z Olbramovic. Barokní kaple sv. Anny pochází z roku 1749. Před budovou Základní školy T. G. Masaryka je umístěna socha T. G. Masaryka, jejímž tvůrcem je Vincenc Makovský. Musela být dvakrát odstraněna.

Foto: archiv Vysočina Tourism, město Bystřice nad Pernštejnem, Vladimír Kunc, Jaroslav Kubík, m - ARK