To, jak vypadá dnešní telčský zámek, ovlivnili přímo italští mistři. V 16. století si je pozval tehdejší majitel Zachariáš z Hradce. V té době vznikly náročné bohatě zdobené kazetové stropy ve Zlatém či Modrém sále. Současně se ovšem dochovaly gotické klenby v původní části zámku. Náměstí uzavírají dvě brány a obklopují tři rybníky. Historické jádro bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992. Další památkovou zónou je Staré Město. Nachází se tu také synagoga a židovský hřbitov. Na náměstí stojí bývalá jezuitská kolej. Z Telče po Křížové cestě mohou zájemci dojít až ke kapli svatého Karla Boromejského.

Hrad Štamberk je spojen s lidovými pověstmi o templářích, jejich pokladech skrytých ve skalách a tajných chodbách, které údajně vedly až do Telče či na hrad Roštejn. Za husitských válek byl dobyt a pobořen. Dochovalo se z něj torzo palácové zdi, zbytky strážní věže a hradeb. V okolí zříceniny byla vyhlášena přírodní rezervace s původními bukovými porosty a balvanitým svahem přecházejícím v kamenné moře.

Třešť na Jihlavsku není jenom městem betlémů. Do tamní historie se zapsal také Franz Kafka, silná židovská komunita nebo se tu narodil představitel pana Tau Otto Šimánek. Po bývalé židovské obci se zachovala empírová synagoga, vystavěná po velkém požáru města v roce 1824. Nejstarší památkou v Třešti na Jihlavsku je kostel sv. Martina, u kterého se nachází také fara, kaplanka a také kostnice. Od něj vede pak křížová cesta se čtrnácti zastaveními až k Šibeničnímu vrchu. V městském muzeu zaujmou návštěvníky doklady lidového třešťského betlemářství, které se v městečku rozvíjelo od 18. století.

Dominantou Rokštejna nedaleko Brtnice na Jihlavsku je hranolová sedmnáctimetrová věž. Záchranný výzkum byl zahájen roku 1981 a dnes patří k největším tohoto druhu v Česku i střední Evropě. Na hrad se lze dostat pěšky, na kole či běžkách osm kilometrů po proudu říčky Brtnice ze stejnojmenného města. Turisté mohou absolvovat komentované prohlídky hradního areálu či za pěkného počasí výstup na věž.

Současné krajské město Vysočiny Jihlava leží na českomoravském pomezí. Historicky to bylo vždy hornické město, které nabízí řadu památek, podzemí či zoo. Historické centrum Jihlavy patří k největším v zemi. Lemují ho cenné měšťanské domy na gotických základech, doplňuje ho barokní morový sloup a dvě kamenné kašny. Pod městským historickým jádrem se nachází podzemní labyrint chodeb v celkové délce 23 kilometrů. Část chodeb je přístupná. Hlavní dominantou náměstí je jezuitský kostel sv. Ignáce z Loyoly a na východě je kostel sv. Jakuba Většího z roku 1257. Třetím kostelem v historickém centru je kostel Nanebevzetí Panny Marie a západní část lemuje Brána Matky Boží s částí hradeb. Důležitou stavbou je budova jihlavské radnice, která vznikla spojením tří gotických domů.

Foto: archiv Vysočina Tourism, Vladimír Kunc