Výlet za sto lety Žďárska

Za sto lety Žďárska se vydáme přímo z centra Žďáru nad Sázavou. V dolní části náměstí Republiky vás může zaujmout drátěná socha Muže se síťovkou, který si sedá na jednu ze zídek na náměstí Republiky. Dílo Jiřího Plieštika připomíná odkaz žďárského podnikatele Vavřína Krčila, který vynalezl legendární tašku síťovku.

Kontakt

Turistické informační centrum Žďár nad Sázavou
nám. Republiky 294/24
59101 Žďár nad Sázavou 1
region Žďár nad Sázavou
49.562634, 15.939241Mapa
Volné pokoje
Délka trasy: 23 km
Časová náročnost: 8 h
Výchozí místo: Centrum Žďáru nad Sázavou
Cílové místo: Vysočina Arena u Nového Města na Moravě
Období: léto, zima

Z historických budov, co by pamatovaly vznik republiky, se mnoho nedochovalo, většina z nich o svou původní podobu přišla. Ale za zmínku určitě stojí Dům č.p. 64, který je svědkem příběhů žďárských měšťanů již sedm století. Býval domem purkrabího, hejtmana i cechovních mistrů. Pak ho starosta Žďáru Otokar Veliš přestavěl na secesní hotel, který se stal centrem společenského života. Hostil profesora Masaryka, zakladatele Lidových novin Adolfa Stránského, ministra národní obrany Václava Klofáče a další osobnosti.

Další významnou budouvou žďárského náměstí, která si pamatuje vznik samostané Československé republiky je Stará radnice. Jednopatrová budova byla postavena pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století. Dnešní klasicistní podobu získala při úpravě v polovině 18. století. Budovu radnice můžete navštívit, v jejím přízemí je galerie a v zadním traktu turistické informační centrum.

Do dob první republiky můžete nahlédnout ve stále expozici Regionálního muzea v Moučkově domě. Součástí expozice je prvorepublikový obchod vnímaný všemi smysly, měšťanský salón, představení zdejších řemesel a výrobků (např. taška síťovka) a nechybí ani databáze fotografií starého Žďáru a jeho obyvatel na dotykových obrazovkách.

Z náměstí Nádražní ulicí přijdete k pomníku padlým světové války, po zhruba 500 metrech chůze dojdete do parčíku před křižovatkou ulic Nádražní a Smetanovy ulice, kde se nachází už pětkrát stěhovaný pomník padlým světové války s klečícím slovanským bojovníkem. Ve Žďáře na náměstí Republiky pomník odhalili v říjnu 1921.

První republice za svůj vznik vděčí sokolovna (Doležalovo náměstí 528), jejíž základní kámen poklepal sám prezident Masaryk, a v její blízkosti stojí dnešní Městské divadlo, původně Národní dům, který Žďárští slavnostně otevřeli v roce 1901 a za I. světové války sloužila budova jako lazaret. Necitlivou přestavbou však divadlo ve 2. polovině 20. století ztratilo svůj tehdejší půvab, nicméně interiér sálu si svoji secesní podobu ponechal.

Z centra Žďáru se můžete přesunout k Zámku. Tady období před sto lety připomíná zámecký žďárský pomník v podobě plastiky lva, najdete ho přes silnici – naproti vchodu do Zámku. A opět se odpoutáme od období první republiky, ale i dávnější historie má co nabídnout. Na zámku můžete nahlédnout do Muzea nové generace a následně vystoupat  na památku UNESCO – Zelenou horu s poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého, který shlíží na osudy obyvatel Žďáru už 300 let.

Další zastávkou si udělejte v Nové Město na Moravě, které se pyšní krásným historickým centrem a zároveň je označováno za sochařskou galerii pod širým nebem. Většina soch pochází z dílny novoměstských rodáků. Dům č. p. 11 je spjatý s Vincencem Makovským, který se tady v roce 1900 narodil. Na fasádě je k vidění pamětní deska s umělcovou bustou. O několik kroků dál měl otec Vincence Makovského (č. p. 9) řeznický krámek – dodnes na toto řemeslo odkazuje výzdoba hlavice sloupu v průčelí domu z roku 1922 – znázorňuje řeznické tovaryše při práci.

V horní části Vratislavova náměstí se tyčí Pomník padlým vojínům, který vytvořil sochař Jan Štursa. Inspirací k tomuto dílu byla autentická fotografie z karpatského bojiště. V Novém Městě bylo sousoší odhaleno až po umělcově smrti v roce 1932. Nejvýznamnější socha Nového Města upoutává už z dálky – vlevo v úrovni kostela sv. Kunhuty uvidíte vrcholné protiválečné dílo českého sochařství Raněný. Vznikl na základě frontových zážitků proslulého novoměstského rodáka Jana Štursy. Sádrový originál z roku 1921 je vystaven v Horácké galerii.

Po prohlídce centra města se vydáme po červené značce ke sportovnímu areálu Vysočina Arena. Známý je především závody světového poháru v běhu na lyžích, biatlonu a horských kol. Amatérské sportovce navíc potěší v zimě sjezdovka se sedačkovou lanovkou Harusův kopec, desítky kilometrů udržovaných běžkařských tras napříč Novoměstkem a celým Žďárskem. V létě zase návštěvníci mohou vyzkoušet trasy pro inline bruslaře, kilometry značených turistických i cyklistických tras a v neposlední řadě specializované trasy pro horská kola – tzv. singletracky.

Foto: Koruna Vysočiny, Jaroslav Loskot, archiv Vysočina Tourism