A okolí samotného nenápadného, ale prastarého Křižanova je pro ni nejtypičtější. Malebně tichý kout vysoko vyzvednutý nad povodí řek, plný, kam oko dohlédne, zrcadel rybničních ploch v borových a smrkových lesích tvoří rozhraní mezi chladnou severní částí Vysočiny a její jižnímu slunci nastavenou tváří. Nejvýrazněji to pocítíte při přejezdu Svaté hory – jižní borové lesy, severní smrkové hvozdy. Výlet, na kterém budeme obdivovat především krásu přírody, desítky mravenišť, majestát lesních velikánů, malebné malé osady a vesnice u ještě menších potůčků a rybníků. Ale ochutnáte i farmářskou kuchyni, domácí preclíčky nebo pivo z minipivovaru. Pojďte se toulat krajem lesů a rybníků Bítešských hor!

Zvolit start a cíl na trase, která neprotíná žádné významné centrum, znamená najít nejlepší hospodu v kraji. V tomto ohledu začneme a skončíme v Radešíně, i když díky tomu trochu přetáhneme obvyklý limit 40 km stanovený pro jeden výlet. Radešín je totiž někdejší opatské centrum, a tak zde do dnešních dnů nechybí kvalitní hotel, dobrá restaurace ani domácí minipivovar. A v další hotel se mění místní zámek. Z malebné vísky vyrazíme nejprve silniční trasou směr Bobrůvka, kde nás infotabule místní naučné stezky upozorní na malebný raně gotický kostel.

A dále dospějeme po cyklotrase 5243 do neméně malebného Pikárce. Cyklostezka na Moravec nás povede ještě kousek kolem silnice (v pracovní dny frekventované), ale v polovině vzdálenosti mezi vesnicemi ji s velkou opatrností překonáme. Další trasa bude po luxusním novém asfaltu silničky směrem do Radkova. Po cestě nás sice zastaví další cyklorozcestí, my ale pokračujeme až do obce. Tichá náves s velkým rybníkem a novým kostelíkem působí poeticky. Na dolním konci vsi stávala dříve tvrz na ochranu Libické stezky.

My se dáme přes sousední Radkovičky vstříc hradbě Černého lesa. Malebný zbytek hvozdu na hranici mezi bystřickým a meziříčským panstvím evokuje dnes spíše někdejší oboru pánů Mittrowských, kteří povodí horní Libochůvky spravovali posledních 200 let. V polovině cesty přes les opustíme konečně silnici a dáme se vpravo takzvanou Baronovou cestou směrem na Krčmu. Název není od věci, baronský titul posledním pánům příslušel a cesta byla zřejmě přímou spojnicí mezi zámkem v Moravci a císařskou silnicí na Tišnov u Krčmy, což byl způsob, jak se vyhnout hlubokému údolí Bobrůvky u Strážku.

Krásný průjezd Černým lesem nás vyvede do monumentální silniční aleje, která zdobí hřebenovou silnici u osady s příznačným názvem Krčma. Alej je považována za nejkrásnější na Vysočině a Krčma má jméno podle zájezdní hospody. Bohužel už jen bývalé. Chuť si můžeme spravit o kousek dál na farmě Vařejkův dvůr v Meziboří, kam uhneme z hřebenové silnice po trase 5235 k malebnému dlouhému Mezibořskému rybníku. To se konečně ocitáme v údolí potoka Libochůvky a okolo meandrujícího toku přijedeme v Dolní Libochové na hráz dalšího krásného rybníka.

Do pohodové cykloturistiky musíme teď zapojit trochu té horské. Trasa nás dovedla už na úpatí Bítešských hor, takže nás čeká výstup až na temeno Svaté hory. Zanikající, a přesto používaná lesní silnice s horším povrchem nás vyvede do Nové Vsi. Před námi je Heřmanov, nejmalebnější vesnice roku 2017 v Česku, což není jen titul na tabuli, ale skutečný dojem z této horské vísky, kde najdete na upravené návsi i sousedskou knihovničku nebo místní naučnou stezku.

Stále se zvedající trasa nás vede okolo naleziště heřmanovských koulí do lesních komplexů Svatá. Lesní cyklorozcestí u zaniklého hrádku Rohy nás pak nasměruje k vlastnímu vrcholu po trase 5243. Lesní asfaltkou dospějeme až na křižovatku pod vrcholem. Vrchol je na kolo trochu strmější, vede na něj červená turistická cesta. Nedaleko rozcestí také můžeme najít pramen Bílého potoka. Anebo si jen přečíst tabuli naučné stezky a nasednout na krásný sjezd lesnickými asfaltkami směr údolí Libochůvky. Silnička nás „vyplivne“ až na náves v Bojanově a o kousek dál pak dospějeme do Horní Libochové.

Střed obce zdobí moderní elegantní architektura nového kostela sv. Ludmily. Libochůvku necháme přitékat od Křižanova a dáme se alejí směrem zpátky na Pikárec. Malebnou cyklostezku nicméně opustíme v půli kopce, abychom se vydali ke starým osadám Dolní a Horní Hlíny. Klikatící se asfaltka nás za Horními Hlínami pustí na lesní cestu a tou vstoupíme do souvislých lesů, které máme do cíle ještě před sebou. Po 1 km se ocitneme na kritickém místě, kde je třeba překřížit v lesním úseku frekventovanou silnici se špatným rozhledem.

Po 100 m ze silnice opět uhneme v zatáčce do lesa a napojíme se na lesní cestu, kudy zakrátko přijedeme na luxusní lesní „dálnici“. Ta pro nás bude přestavovat dalších bezmála 6 km jízdy hlubokými lesy. Můžeme obdivovat a počítat desítky mravenišť, jimiž se toto lesní království vyznačuje. Nedaleko Bobrůvky uhneme k blízkému stanovišti naučné stezky právě u největšího z nich. Na konci lesní túry můžeme buď sjet zpátky na silnici do Radešína, nebo se nechat vést značením po lesních cestách a dospět do cíle romanticky okolo Pivovarského rybníku a zámku.