Středem Česka k Pupku Evropy: Vysočinou s výhledem do středních Čech

Vysočina díky své centrální poloze vytěžila jednu turistickou kuriozitu, kterou se jiné regiony pochlubit nemohou – v severním cípu kraje se nachází geografický střed České republiky.

  • Golčův Jeníkov (0 km) – Římovice (3 km) – Vlkaneč (6,5 km) – Nová Ves u Leštiny (9 km) – Číhošť (17,3 km) – Kynice (18,8 km) – Vrbice (21,2 m) – Sázavka (24,2 km) – Lubno (28 km) – Habry (31 km) – Rybníček (34 km) – Jakubovice (36,3 km) – Nasavrky (39,5 km) – Golčův Jeníkov (44 km)
Délka trasy: 44 km
Časová náročnost: 4 h
Výchozí místo: Golčův Jeníkov
Cílové místo: Golčův Jeníkov
Povrch/terén: silnice II. a III. tř., asfaltové místní komunikace, zpevněné lesní a polní cesty s mlátovým nebo štěrkovým povrchem
Náročnost: 2


A aby to nebylo jako jinde u nás – máme tu těch středů označených hned několik. Prvními, kdo si svou centrální polohu uvědomili, byli lidé v Golčově Jeníkově, takže v severním rohu náměstí najdeme dodnes patník s nápisem Střed ČR. Místní nadšenec ze sousedních Jakubovic to ale viděl jinak a vypočetl střed Česka na pole poblíž vesnice o 5 km dále jihovýchodním směrem, než tvrdili v Jeníkově. Nakonec se do toho vložila vědecká obec a geografové s astronomy určili za geografický střed ČR bod na okraji Číhoště. Tak se zrodil – vědecky potvrzený – nový turistický cíl. Ale v Jakubovicích se nevzdali, a tak dnes zdobí jejich náves stylizovaný „Pupek Evropy“. Dost zajímavý příběh na krásný celodenní výlet.

Putování Středem Česka představuje toulku polní a lesní krajinou, kde se Vysočina sklání směrem do středních Čech. Ať už se „vylodíme“ v Golčově Jeníkově z vlaku nebo auta, prvním bodem našeho zájmu bude první patník „Střed ČR“ na dolním konci nám. TGM na dohled od červených budov bývalé jezuitské rezidence a děkanského chrámu sv. Františka.

Zajímavá je samostatně stojící Jeníkovská zvonice uzavírající vstup do města od Prahy. Patník je pak pod altánem vedle Domu Zlaté slunce. Náměstí opustíme uličkou skrz Havlíčkovo nám., bývalé centrum židovské čtvrti. Tudy bezpečně podjedeme velmi nebezpečnou silnici č. 38 a dáme se vedlejší silnicí na Římovice. U hranice kraje nahlédneme do středních Čech po malebné lesní asfaltce a přes obec Vlkaneč se na Vysočinu vrátíme v Nové Vsi u Leštiny. Po překřížení železniční trati se vrátíme na pohodlné lesní asfaltky zvané Dlouhá alej, které nás vedou mimo polní krajinu a jejichž stín oceníme zejména v horkém létě.

Proti  bloudění v síti lesních cest se držme GPS navigace. Postupně stoupající krajinou vyjedeme z lesních komplexů po polní cestě do Hroznětína, kde už z vršku obce budeme mít na dosah druhý důležitý cíl – Číhošť s pravým geografickým středem Česka. Pomníček uprostřed parčíku s altánkem je hned na straně příjezdu do obce a nechybí tu ani nezbytné orientační tabule nebo pamětní kniha. Druhá polovina naší trasy bude mít více polní charakter. Hned naproti pomníčku se vydáme polní asfaltkou do Kynic a necháme za sebou i nejvyšší bod cesty. Před námi je údolí „malé Sázavy“, potoka Sázavka.

Nejprve po silnici sjedeme do Vrbic a další putování si zkrátíme mimo silnici sjezdem k Panskému mlýnu, i když za mostkem nás čeká výjezd nepříliš dobrou polní cestou směrem do vesnice Sázavka. Z obce se dvěma kostely – evangelickým a prastarým katolickým sv. Jana Křtitele – využijeme trasu 4156 a polní asfaltkou zamíříme do centra regionu, starého města Habry, které dalo jméno i středověké obchodní Haberské stezce z Čech na Moravu. Ještě před městem je lépe se dát v osadě Lubno vedlejší silnicí okolo mlýnů v údolí Sázavky, protože tudy znovu bezpečně podjedeme frekventovanou silnici č. 38, moderní podobu staré obchodní stezky.

Habry zdobí opravený barokní zámek s regionálním muzeem a kostel Nanebevzetí P. Marie stojící na základech románské svatyně. Ani zde nechyběla židovská čtvrť, i když současný stav opuštěné synagogy o její starobylosti nic nenapovídá. Úpravné městečko opouštíme směrem na Rybníček a krajina opět klesá směrem do Středočeské kotliny. Třetí cíl našeho okruhu najdeme nepřehlédnutelně na okraji Jakubovic. Rozvětvený rozcestník se směrovkami do celého světa nás nenechá na pochybách, že jsme u „Pupku Evropy“.

Však je tu u jeho paty řádně stylizován na vztyčeném žulovém kameni. Překonání potoka cestou do Nasavrk je malebnou toulkou po vesnických asfaltkách. To už jsme u zadních bran někdejší obory, dojezd do Jeníkova ale nedoporučujeme ani po zelené značce, která je nesjízdná, ani po silnici od Vilémova, nebezpečné kvůli provozu! Bezpečné jsou pouze klopotně kamenité polní cesty přes osadu Vrtěšice. Do Jeníkova se vrátíme ve směru od Golčovy tvrze, jejíž stavitel Maxmilián z Goltze dal jméno i celému městu. Ve tvrzi je dnes ke zhlédnutí galerie, v sousedství stojí ještě 2 zámky, starý a nový, které na svoji obnovu teprve čekají.