Českomoravská trasa: od roubených chýší k renesančním městům

Jeden z našich nejdelších cyklovýletů protíná Kraj Vysočina jako připomínka tisíciletézemské hranice mezi královstvím Čechů a markrabstvím Moravanů. Srovnejte ze sedla svého kola rozdíly mezi českými a moravskými vesnicemi a mezi českou a moravskou krajinou.

Kontakt

Volné pokoje
Délka trasy: 131 km
Časová náročnost: 13 h
Výchozí místo: Svratka
Cílové místo: Slavonice
Povrch/terén: Silnice III. tř., asfalt, cyklostezky, lesní a polní cesty
Období: léto
Typ kola: horské, trekové

131 kilometrů, 3 dny na kole a bezpočet zážitků.

Putování po Českomoravské cyklotrase č. 16 vám ukáže několik světů Vysočiny –⁠ hluboké lesy Žďárských vrchů, nekonečná pole od Sázavy po Jihlavu a konečně chladné lesy moravské Sibiře nad údolím Dyje od Třeště po Slavonice. Celá trasa se dá rozdělit po 40km úsecích na 3 dny s noclehy například v Polné a Třešti.

První část trasy: Svratka-Polná

Svou parádní jízdu po česko-moravské hranici zahájíte ve Svratce. V tomto městě na severní straně Žďárských vrchů dodnes rozlišují Moravskou a Českou Svratku, Moravskou a Českou Cikánku a stejně jako v sousedním Herálci je dělicí linií tok stejnojmenné řeky Svratky.

Město opusťte silnicí po cyklotrase 4180. Komu by však bylo lépe na klidných asfaltkách mezi pastvinami a lesy, může vyrazit cyklotrasou č. 4120 (a 4122), která vede hlubokými lesy na sever od Herálce. Obě varianty se potkají na rozcestí Na Svobodě, které je i dnes krajskou hranicí. Dál se nechte vést lesní asfaltkou až k setkání s trasami 16a EV4. Společný úsek přes Vojnův Městec opusťte v Radostíně u Dářka a dále pokračujte lesní silnicí přes Vepřovou ven ze žďárských lesů do polní krajiny Přibyslavska.

Ve městě překřižte řeku Sázavu a Posázavskou cyklotrasou a Jablonským žlebem stále po silničních úsecích projeďte Českou Jablonnou, Brzkov a Hrbov, až se před vámi otevře v mísovité kotlině město Polná. Město s honosným hrado-zámkem, děkanským kostelem a velkou židovskou čtvrtí si určitě zaslouží zevrubnější prohlídku a zastávku. Mimochodem stále se pohybujete na české straně zemské hranice, ta leží odtud dále na východ. Brzo na ni však zase narazíte, a to přímo v Jihlavě.

Druhá část trasy: Polná-Třešť

Z Polné vyšlápněte směrem ke kopci Březina a v blízké Věžničce potkáte kolonii sklípků, jako byste se ocitli na jižní Moravě. Ve Ždírci se opět ocitnete na náhorní rovině a po překonání dálničního mostu za Měšínem máte na dohled krajské centrum Jihlavu. V houstnoucím provozu a následné spleti ulic města sledujte značení a cyklopruhy, které vás povedou okolo ZOO a těsně k hradbám historického centra, kde navštivte třeba jihlavské katakomby nebo Muzeum Vysočiny.

Za Jihlavou vstoupíte do další části trasy, do lesů Javořické vrchoviny, a budete křižovat údolím Jihlavy a Moravské Dyje celý Region Renesance. Postupným stoupáním z města přes Pístov a Popice dosáhnete zalesněného hřebene Špičáku. Trasa č. 16 klesá hned znovu do údolí k železnici do Třeště, vy ale můžete využít lesních asfaltek, uhnout vlevo a vedeni trasou 5090 projet celý lesnatý hřeben sedlem mezi Malým a Velkým Špičákem. Až narazíte na kamenný milník nebo na hájovnu Třešť, spustíte se do města.

Třetí část trasy: Třešť-Slavonice

Třešť je proslulá svými betlémy. Najdete zde i zámek, muzeum radiotechniky Tesla, kostnici a také židovské památky. Další metou na trase je hrad Roštejn v severovýchodním cípu lesů Jihlavských vrchů. Dominantní goticko-renesanční hrad uspokojí i náročné návštěvníky starých sídel. A po nadechnutí atmosféry dávných dob a lesního vzduchu zamíříte přes obec Doupě a Vanůvek do města UNESCO: Telče, renesančního klenotu Vysočiny obklopeného vodními plochami rybníků se zámkem, podloubími obroubeným náměstím a vyhlídkovou věží kostela sv. Jakuba.

Do středu města vjedete okolo zábavního centra Panský dvůr Dolní branou a náměstí Zachariáše z Hradce opustíte opět branou, tentokrát Horní. Za Telčí se vyhnete údolí Moravské Dyje a naopak budete stoupat ve směru výšin České Kanady. Otevřená krajina skýtá široké rozhledy, jako je Náglova vyhlídka nad Kostelní Myslovou. V ní najdete na faře i expozici Genius loci o historii obce. A konečně za Zadním Vydří opustíte hranice Kraje Vysočina, neboť jste dorazili na Dačicko a do duchovního centra regionu Kostelního Vydří. Nad obcí trůní v osamělé poloze poutní kostel P. Marie Karmelské se živým klášterem karmelitánů. Poetické místo k občerstvení duše.

Dačice, moravské město v jižních Čechách, je dalším městem naplněným renesančními památkami. Vedle zámku, vyhlídkové věže kostela nebo staré tvrze nelze nevzpomenout na zdejší světový vynález – kostku cukru, která má v Dačicích dokonce i svůj pomník. Za Dačicemi tentokrát údolí Moravské Dyje neopustíte, ale cestou přes Hradišťko a Vnorovice navštívíte Staré Hobzí. Donedávna zapadlý kout kousek od „železné opony“ nyní zdobí zrenovovaný honosný barokní zámek. Nedaleko na jih od Hobzí se už od první republiky táhla linie pohraničí.

Vám nyní zbývá překonat hluboké údolí Dyje, minout po pravé ruce zalesněný hřeben Montserrat s kaplí Panny Marie a dospět do zapomenuté renesanční perly na konci naší cesty – Slavonic. Útulné město plné sgrafitových domů, uliček, bran, hradeb a s unikátním podzemím je branou do České Kanady i rakouského Waldviertlu. A pro vás krásnou tečkou za cestou napříč Vysočinou.