Židovské stopy na Třebíčsku

Zveřejněno 18. 7. 2025 14:12

Vydejte se po stopách velkého národa na Třebíčsku. Poznejte židovskou kulturu, tradice, gastronomii nebo velké příběhy.

Židé se na Třebíčsku usazovali již od středověku. Židovská komunita v Jemnici sice nepatřila k nejvýznamnějším, zato však k nejstarším v našich zemích. Židé jsou v Jemnici zmiňováni již ve 14. století. Židovské domy se nacházely na jižní straně města v blízkosti zámku. Dodnes připomíná tuto část města název ulice U templu. Synagoga byla zbořena během nacistické okupace. Čtvrť tvořilo asi pětadvacet domů. Polohu židovského ghetta vymezují dnešní ulice Zámecká a U templu. Do bývalé čtvrti se dostanete z jižní strany náměstí. Průchod mezi domy lemují prampouchy. Na modelu města můžete mezi těmito domy vidět natažený provaz. Model zachycující podobu města před velkým požárem na konci 19. století je umístěný na zámku a je přístupný o letních prázdninách. V minulosti se mezi domy zatahoval v době křesťanských svátků veliký závěs, aby nebylo vidět na Izraelity.  Na místě původní synagogy je umístěna pamětní deska a památník se jmény jemnických Židů. Zajímavosti Jemnice přibližují tři turistické okruhy. Okruh královny Elišky vede právě přes bývalou židovskou čtvrť. Kolem židovského hřbitova vede zase okruh sv. Jakuba. Na hřbitově najdete 24 řad náhrobků nezvykle umístěných kolmo k vrstevnici. V době 2. světové války byly náhrobky vytrhány a umístěny na cestu k Malé brance. Po válce je museli Němci internovaní ve zdejším táboře navrátit zpět. Malá branka je jeden z pozůstatků opevnění královského města. Hradební zeď byla zbudována kolem celého města, postaveného na vysokém a srázném ostrohu nad údolím Želetavky, a jenom z východu vedla k městu úzká rovinka. Kromě silné městské zdi náležely k jemnickému opevnění ještě příkop, val, brány, barbakán a bašty. Svůj obranný úkol splnil také tehdejší hrad vystavěný na jihovýchodní straně města, dnešní zámek.

Na začátku 20. století přišli do Jemnice Židé z nedaleké Police. Tamější židovská komunita tím zanikla ale do dnešních dnů zůstala zachovaná výjimečná židovská čtvrť a také jedinečná synagoga. Židé v Polici se živili hlavně obchodem, zemědělstvím, měli v obci vlastního rabína a dodnes je v Polici malý židovský hřbitov. Patrné jsou také pozůstatky židovské ulice včetně synagogy, která byla později přestavěna na sokolovnu, ale dnes opět září původní krásou. Do části obce zvané v Housenci se museli poličtí Židé sestěhovat v 18. století. Vznikl tak výjimečný urbanistický celek.  Čtvrť uzavírá židovský hřbitov, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1681.

Jedinou připomínkou židovské komunity v Moravských Budějovicích je hřbitov za městem. Moravskobudějovičtí Židé zpočátku mrtvé pohřbívali na hřbitovech v okolních obcích, například v Jemnici, Polici nebo v Třebíči. Později si založili vlastní hřbitov, který však zanikl v průběhu 18. století. V roce 1908 poskytlo město pozemek na zřízení nového hřbitova. Hřbitov se zachovalou prostornou obřadní síní a domkem hrobníka je jedinou připomínkou existence židovské komunity v Moravských Budějovicích. Na hřbitově se nachází jen nové náhrobky, staré náhrobky z původního hřbitova sem nebyly přemístěny.

Židovská čtvrť v Třebíči je stejně výjimečná jako ta polická. Dostala se na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Společně s bazilikou sv. Prokopa. V bohatých dějinách Třebíče se pozoruhodným způsobem snoubí křesťanské i židovské příběhy. Třebíč totiž již od středověku hostila významnou židovskou komunitu, jejíž příslušníci se usadili přímo pod mohutnou pevností benediktinského kláštera, a to hned za mostem přes řeku Jihlavu, oddělující jejich město od křesťanského. Pozoruhodným a v našich zemích dosti jedinečným způsobem se tak Třebíč stala místem setkávání a soužití dvou velmi odlišných kultur. Židovská čtvrť má také svého dobrého ducha. Je jím Rafael. V době třicetileté války sužovala Třebíč morová rána. Židé věřili, že je Bůh trestá za jejich veliké hříchy. Židé si zoufali, modlili se k Bohu, ale marně. Byl mezi nimi i starý Rafael, kterému zemřela na morovou epidemii celá rodina. Rafael věřil, že jako jediný přežil, aby přinesl Bohu oběť a zachránil tak celou židovskou komunitu. Vydal se na židovský hřbitov, vykopal hrob a kameny navršil tak, aby ho zavalily. Ulehl do hrobu, odstranil podpěru a sesunuté kameny ho zbavily života. V tu chvíli morová rána v Třebíči ustala. Náhrobek Rafaela najdete dodnes na židovském hřbitově, v jeho spodní části u ohradní zdi. Památky UNESCO v Třebíči spojuje pěší stezka Po stopách opatů a rabínů.

Židovství v Třebíči přibližují rovněž dva Skryté příběhy. První z nich seznamuje s hledáním náboženských knih, druhý se zachráncem židovských chlapců, Antonínem Kalinou. Třebíčský rodák Antonín Kalina byl během 2. světové války vězněn v koncentračních táborech pro své levicové smýšlení. Třebíčský rodák Antonín Kalina zachránil za druhé světové války v koncentračním táboře Buchenwald více než devět set mladých, převážně židovských chlapců. S odvahou, vynalézavostí a každodenním nasazením vlastního života vytvářel spolu se svými spolupracovníky v Dětském bloku 66 pro své svěřence v nelidských podmínkách nacistického lágru podmínky pro bezpečné přežití. Díky Kalinovu hrdinství mohli zachránění chlapci ze všech koutů Evropy po válce žít naplno podle svých plánů a představ. Z řady z nich vyrostly světově proslulé osobnosti, úspěšné v mnoha oblastech lidského konání. Antonínu Kalinovi je věnován také jeden z festivalů v židovské čtvrti – Šamajim. Přibližuje židovskou kulturu a tradice. Druhým festivalem je Oživené židovské město, kdy se do uliček čtvrti alespoň symbolicky navrací život. Nedaleko Zadní synagogy najdete kavárnu, kde pečou židovské cukroví a o Šamajimu máte možnost ochutnat rozličná židovská jídla. Život židovské rodiny vám přiblíží kostýmované prohlídky. Probíhají na židovské svátky Purim, Pesah nebo Chanuka. Zadní a Přední synagoga a synagoga v Polici jsou také místy, kde pravidelně zaznívají koncerty nejen židovské hudby.

Smutnou historii židovského národa během 2. světové války připomíná několik památníků. V Třebíči nejdete tři. Jeden je v Zadní synagoze, druhý na židovském hřbitově a třetí u gymnázia. U prostoru gymnázia se Židé z Třebíčska museli shromažďovat před deportací do koncentračních táborů.

Vydejte se na Třebíčsko, objevit židovské památky, zažít kulturu a festivaly nebo ochutnat židovskou kuchyni. U nás si to zamilujete kdykoliv v roce!

Zdroj: Destinace Třebíčsko, foto: Jakub Minka