Na Vysočinu se vrací čas veselí, hodokvasu a maškarních průvodů

Zveřejněno 8. 2. 2023 11:06

Masopust, fašink, fašank, voračky, vostatky, bláznivé dny nebo také končiny. To všechno jsou názvy pro období před šestinedělním velikonočním půstem, kdy je potřeba se dobře najíst, napít a pobavit. Přečtěte si něco o historii masopustu na Vysočině a vyrazte se podívat, jak se na Vysočině hoduje a slaví dnes.

Kdy vznikl masopust a k čemu sloužil

Podle některých historických pramenů pochází kořeny tohoto obyčeje již ze starověku. Už tehdy tanec a bujaré veselí nepřinášelo lidem pouze zábavu, ale skrývalo i magii, pověrčivé rituály a víru v zajištění plodnosti rodu a hojnou úrodu hospodáři. V tomto čase se také konaly zabijačky, oslavy, bály, svatby, společenská setkávání na přástkách a dračkách.

Veselý masopustní čas začíná na Tři krále a trvá do Popeleční středy. Poslední tzv. tučný čtvrtek masopustu v kuchyních začaly největší přípravy – peklo se, smažilo, konaly se zabíjačky a vepřové hody. Zima byla nejlepším obdobím ke zpracování masa, které se díky nízkým teplotám nekazilo, a tak se jedlo, pilo, hodovalo, aby byl člověk při síle po celý rok. Snad žádný svátek není natolik spojen s jídlem jako masopust.

Smažení ve velkém

V lednu a únoru vrcholila práce v olejnách, kde se tlačil nový olej ze semen konopí, slunečnic, lnu, máku nebo bukvic. Olej se ale rychle kazil, a tak našel využití především o masopustním hodokvasu. Velké pečení a smažení probíhalo na tučný čtvrtek, poslední čtvrtek masopustu. V kuchyních se smažily koblihy, šišky, vdolky, listy z nudlového těsta, boží milosti, pekla se sekaná, jitrnice, jelita, klobásy a další tučné speciality. Tradiční pochoutkou bývaly samozřejmě koblihy, které se plnily višňovou, jahodovou či meruňkovou marmeládou, a polévaly se kořalkou. Co se nespotřebovalo ke smažení v kuchyni, posloužilo později ke svícení nebo v dílně k promazání strojů a nářadí.

Průvod a masky

Poslednímu masopustnímu týdnu se říkalo vostatky, ostatky nebo fašank. Název označoval jídlo a zásoby, které zbývaly v domácnostech před počínajícím půstem. O víkendu mezi tučným čtvrtkem a Popeleční středou vrcholilo nevázané veselé hodování s obchůzkami a průvody maškar. O masopustním úterý začaly přípravy na maškarní průvod již v ranních hodinách. To se v hospodě scházeli všechny maškary, šašci a muzikanti. Pod vedením Laufra pak předstoupili před starostu a žádali o svolení maškarní obchůzky vesnicí nebo městem.

Pod zábavnými převleky se dříve veselili pouze muži, ženám i dětem bylo přestrojování zakázáno. Na rozdíl od karnevalových masek měly masopustní maškary svou symboliku a funkci. Chytrý a výmluvný Laufr byl zodpovědný za zdárný průběh průvodu. Kvůli jeho pestrému oděvu, ušitého z barevných ústřižků, se mu říkalo také Strakoň, Odstřižek nebo Starkatý. Laufra někdy doprovázela ženuška v černém kloboučku.

Na Žďársku vedl zase průvod komediant nebo šašek s rolničkami. V průvodu za muzikou pak následovali zlobivá kobyla s rasem nebo medvědář s medvědem, mládenci v černých šatech a cylindrech s dlouhými pentlemi, ženich a nezbedná nevěsta. Nedílnou součástí průvodu byli také turci neboli vojáci. Na Vysočině chodívali čtyři, dva modří a dva červení. Zdobily je vysoké čepice s pestrými papírovými růžemi a pentlemi.

Průvod doplňoval slamák, bába s bezednou nůší, kominík, cikánky, policajti, hasiči. V průvodu nesměl s velkým nosem, černým kloboukem a hrbem na zádech chybět ani žid, který dospělé obveseloval, ale malé děti se opřed ním a jeho holí musely mít na pozoru.

Maškary obcházely stavení ve vesnici, zpívaly a tančily. Za zpěv a tanec byly maškary odměňovány jídlem a pitím nebo penězi.

Masopustní hry

Uvolněnou atmosféru masopustu doprovázely také hry. Ženy chodily holit nebo pulvírovat muže po domech, a za vybrané peníze si pak uspořádaly večírek. Na oplátku muži ženám zase pucovali střevíčky. Celodenní pochůzka maškar končila tancem v hospodě dozvuky. Úterní zábavu uzavíralo pochování basy, Bakchuse* (Kamenice u Herálce) nebo stínání kohouta (Humpolec, Květinov, Ledeč/ Sázavou). O půlnoci veškeré veselí i hudba utichly a začal dlouhý velikonoční půst.

*Masopustní hra, ve které byl Bakchus-Masopust souzen za hádku s Půstem. Bakchus byl nakonec odsouzen, upálen nebo utopen a nakonec pochován.