Santiniho stezka

Pokud se na Santiniho stezku vydáte během letních prázdnin, můžete využít komentované prohlídky některých staveb geniálního architekta. Na jednotlivou, nebo společnou vstupenku si prohlédnete kostely sv. Václava ve Zvoli a sv. Petra a Pavla v Bobrové, baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše v areálu žďárského zámku i poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, památku UNESCO. Prohlídka se nabízí i na žďárském Dolním hřbitově. Trasa vede výhradně po značených turistických stezkách a ty nejvýznamnější zastávky jsou osazeny informačními panely.

Start zhruba pětačtyřicet kilometrů dlouhého je v Zvoli nad Pernštejnem. Uprostřed vsi se tyčí kostel sv. Václava z let 1713-1717, dílo tohoto významného architekta, jenž v té době působil ve službách opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a projektoval pro něj jednu stavbu za druhou. Kostel přebudoval z původně značně zchátralého gotického svatostánku, přičemž mu dal půdorys řeckého kříže se střešní dominantou v podobě knížecí čapky coby atributu patrona chrámu.

Ze Zvole trasa směřuje po červené turistické značce do Bobrové. Ještě před městečkem jsou při silnici II/388 k vidění netradiční červeně zbarvená boží muka. Jde o takzvaný ‚Santiniho krystal‘, drobnou sakrální památku, dlouhá léta pozapomenutou, kterou renomovaný architekt vybudoval v roce 1709. Její tělo tvoří dokonalý krystal natřený takzvanou pompejskou červení.

Podstatně rozsáhlejší Santiniho dílo se vypíná na náměstí v horní části Bobrové. Je jím kostel sv. Pavla a Petra, původně románská stavba, kterou Santini v letech 1714-1722 změnou dispozice přebudoval a rozšířil. Z původního kostela ponechal západní věž a k ní přilehlou obdélníkovou loď využil jako nové kněžiště. Na místě dřívějšího kněžiště navrhl novou prostornou kostelní loď, čímž svatostánek získal opačnou orientaci, než je u chrámů obvyklé.

Putování pokračuje do vesničky Radešín, její výraznou dominantou je zámek, jenž začátkem 17. století vznikl z někdejší tvrze. O sto let později pak nechal opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva provést jeho přestavbu a rozšíření, aby plnil funkci letohrádku pro odpočinek významných zástupců církve. Autorem návrhu byl patrně Jan Blažej Santini Aichel, kterému v té době opat zadal řadu projektů v regionu, nicméně zcela jistě to doloženo není. Řadu necitlivých zásahů zámek doznal v druhé polovině 20. století, tudíž v roce 2005 získali stávající majitelé prakticky ruinu. Objekt postupně opravují, přičemž takzvaný Balónový zámek je dnes známý provozováním letů horkovzdušných balónů

Z Radešína trasa zamíří po červené značce před rozcestí u Sklenského rybníka a Sklené nad Oslavou do Ostrova nad Oslavou. I v tomto městysy je k vidění jeden Santiniho počin. Je jím bývalá zájezdní hospoda pro církevní hodnostáře na trase mezi Žďárem a Křižanovem. I tento objekt vznikl na přání opata Vejmluvy, což dokládá písmeno W v půdorysu stavby.

Trasa výšlapu pokračuje po červené turistické značce mířící do Obyčtova. Vede i kolem Želvy, betonové skulptury z dílny žďárského výtvarníka Michala Olšiaka, rovnou ke kostelu Navštívení Panny Marie, jehož autorem je architekt Jan Blažej Santini Aichl. Obyčtovský kostel půdorysem připomíná želvu - hlavní loď evokuje krunýř, nárožní kaple nohy, presbytář krk, zákristie hlavu a předsíň ocas.

Od kostela se pak trasa vydává po žluté značce do Sazomína a následně pokračuje kolem letiště po polních i lesních cestách až k červené značce v Březí nad Oslavou. Červené značení pak pokračuje kolem Vetelských rybníků ke Žďáru.  Červenou značku před žďárským nádražím vystřídá modrá, která Nádražní ulicí zamíří na náměstí a odtud krátkou zacházkou do Horní ulice, kde je k vidění hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. Vznikl v 17. století a jeho později přistavená sakristie je rovněž připisována Santinimu. Z náměstí pak červená značka vede kolem historické Staré radnice, kostela sv. Prokopa a tvrze, kde sídlí muzeum, klesne k řece Sázavě a proti proudu pokračuje až do Dvorské ulice, které dominuje další Santiniho počin - hospodářský dvůr Lyra.

Nedaleko od dvora se vypínají bílé kaple původně morového Dolního hřbitova z roku 1709 - první Santiniho dílo, které pro opata Vejmluvu vyprojektoval. Později bylo pohřebiště rozšířeno ze tří obvodových kaplí na čtyři, takže z výšky připomíná tvar lidské lebky. Na zatravněném bývalém hřbitově dnes stojí socha anděla posledního soudu, originály soch světců z barokního mostu u zámku i litinové kříže z kdysi významných železáren v nedaleké Polničce.

Další zastávkou je žďárský zámek, který vznikl po roce 1784 na místě vyhořelého a následně zrušeného cisterciáckého kláštera založeného v polovině 13. století. Některé stavební úpravy v první polovině 18. století byly ještě provedeny podle Santiniho plánů. Například v prelatuře nebo i dnešní bazilice minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, která kdysi bývala konventním kostelem.

Největším lákadlem Žďáru a současně vrcholným Santiniho dílem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, kopci nad žďárským zámkem. Ojedinělá stavba vznikla v letech 1719-1722. V roce 1994 se nevšední svatostánek využívající „hvězdné“ symboliky dostal na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V předchozích letech prošel komplexní obnovou interiéru i exteriéru, a to včetně obvodového ambitu památky.

Kompletní mapu trasy a podrobnosti naleznete na webu www.santinivysocina.cz.