K Bohu...
Bůh dal na hoře Sinaj židovskému lidu Desatero přikázání a Tóru (zákon), kde jsou obsaženy všechny základní povinnosti. Jednou ze základních každodenních povinností věřícího Žida je modlitba – individuální nebo společná komunikace s Bohem prostřednictvím proseb, žádostí, vyznání hříchů, díkuvzdání nebo meditace.
Řád židovských bohoslužeb je pevně vymezen střídáním dne a noci, šesti všedních dní týdne se sedmým dnem odpočinku (šabat) a svátky. Podle hebrejského kalendáře trvá den od soumraku do soumraku a ve všední den ukládá věřícímu povinnost tří hlavních modliteb: večerní, ranní a odpolední. Při Šabatu je zakázána většina prací a během bohoslužeb se předčítá z Tóry. Věřící se při konání bohoslužeb vždy obrací k Jeruzalému. Židovská bohoslužba vrcholí osobní tichou modlitbou zakončenou prosbou za mír – hebrejsky „šalom“. V bohoslužbě se několikrát opakuje modlitba za zemřelé „kadiš“. Při tradičních bohoslužbách se muži modlí odděleně od žen, které mají zvláštní modlitebnu většinou na galerii.
Při modlitbách a požehnáních musí mít muži pokrytou hlavu. Totéž platí při návštěvě posvátných míst – synagog a hřbitovů. Muži nosí klobouky nebo čepice, často však pokrývku hlavy nahrazuje čepička zvaná „kipa“ či „jarmulka“. U žen není tato povinnost tak přísně vyžadována, obvykle však ženy mají při bohoslužbě na hlavách šátek.
