Bože, kol tvých dávných zdí má duše chodí sirá, patří toužebně a nikdo, nikdo neotvírá, neotvírá oken, neotvírá dveří.

Zlaty, teply jsou tvé strany, ale zde se záhy zšeří, a v mé duši záření již chladne, pohasíná; k svému Světlu pusť ji, smutní sina a bojí se zimy.

Bohuslav Reynek, Podzimní modlitba

Foto Jakub Mertl