Evangelický kostel

V místech, kde se po vydání tolerančního patentu (1781) k evangelické víře hlásilo více než sto rodin nebo více než pět set věřících, mohl sbor vystavět kazatelnu. Proto se do sboru sdružovali věřící z většího počtu obcí. V Krucemburku sbor postavil roku 1785 příbytek pro faráře čp. 137 a za ním kazatelnu.

Kontakt

Koželužská
58266 Krucemburk
region Havlíčkův Brod
49.687943, 15.847648Mapa
Volné pokoje
Základy byly vykopány 1. června 1786 a již 16. června byla superintendantem Štěpánem Leškou vysvěcena. Peníze na její výstavbu (287 zlatých) zaplatili členové sboru.
Kazatelna patřila mezi nejstarší dřevěné roubené modlitebny na Vysočině. Vnitřní stěny byly ohozeny maltou a vybíleny vápnem. Byla zde kruchta bez varhan, kostelní stůl (oltář) a kazatelnice. Při výstavbě pomáhali členové sboru. Rychlost, s níž byla postavena, i použitý materiál (dřevo) se projevily tím, že budova rychle chátrala. Proto byla často opravována. Přestože stav modlitebny nebyl uspokojivý, sloužila přes půl století, roku 1843 byla zbourána.
Budova připomínala spíše venkovský domek než církevní stavbu. Zejména farář Jakub Beneš, který v Krucemburku působil v letech 1818–25, poukazoval na skutečnost, že tato stavba není důstojná pro sbor s tak bohatou tradicí. Roku 1821 dal vypracovat plán a rozpočet na stavbu zděné budovy; obstaral také úřední povolení. Rozpočet byl však příliš vysoký a sbor finanční obnos nemohl obstarat. Finanční prostředky se podařilo zabezpečit až koncem 30. let, a to převážně ze sbírek v pruském Slezsku a Rakousku. V obstarávání financí se angažoval hlavně farář Jiří Holeček.
Nová modlitebna, jejíž základní kámen byl položen 13. června 1839, byla postavena na jihozápadním okraji obce podle plánu Jana Wurma v pozdně empírovém slohu. Má vchod z kratší strany budovy (tehdy směrem obráceným od obce), nemá klenutá okna ani věž se zvony a hodinami. Obdélníkový prostor je zakončen půlkruhovitou apsidou. Kruchta je umístěna na kratší straně nad vchodem, proti ní je oltář a kazatelna. Lavice jsou ve dvou řadách, věřící sedí čelem k oltáři. Výzdobu tvořily nápisy biblických veršů na zdech. Na kruchtě byly postaveny mechanické varhany, roku 1913 byly nahrazeny pneumatickými varhanami. Budova má sedm oken – čtyři na delších stranách, dvě na apsidě a jedno na kruchtě. Kostel stál 3.912 zlatých.
K slavnostnímu otevření kostela došlo – po obstarání vnitřního vybavení – až 13. prosince 1840. Slavnostní průvod šel z nedaleké staré modlitebny, v níž kázal senior Jan Kovář, do nové budovy, kde měl slavnostní kázání farář Jiří Holeček a pozvaní hosté. Vysvěcení modlitebny provedl Josef Kovář. Slavnost byla zakončena hostinou, jíž se zúčastnil mj. katolický farář František Schuberth.
V roce 1945 byl kostel opraven a upraven interiér (odstraněn oltář), roku 2016 opraveny varhany, v roce 2017 střecha. V budově jsou vedle pravidelných bohoslužeb pořádány komorní koncerty.