S Doubravkou Železnými horami: geocyklotrasou za pamětí stromových velikánů

Železné hory trčí na mapě jako namířený ukazováček Vysočiny, který si hodlá horský masiv zchladit ve vodách Labe.

Kontakt
  • Libice (0 km)
  • Štěpánov (3,1 km)
  • Sloupno (4,2 km)
  • Slavíkov (6,6 km)
  • Vestec (8,5 km)
  • Bárovice (10,7 km)
  • Chloumek (14,3 km)
  • Spálava (15,8 km)
  • Modletín (18 km)
  • Klokočov (22 km)
  • Jeřišno (27,7, km)
  • Maleč (31,5 km)
  • Lány (34,6 km)
  • Libice (38 km)
Délka trasy: 38 km
Časová náročnost: 4 h
Výchozí místo: Libice nad Doubravou
Cílové místo: Libice nad Doubravou
Povrch/terén: silnice III. tř., asfalt, cyklostezky, lesní a polní cesty
Náročnost: 2
Období: Léto
Typ kola: horské, trekové

Morfologicky unikátní hradba v krajině skrývá ve svém nitru geologickou minulost pestrou jako celá historie naší země v kostce. A svět horských lesů a lučin chrání botanicky pestrý svět Vysočiny vyzdvižený nad zemědělskou krajinu Polabí. Nakolik je zlomový hřeben celkem zapomenutým světem, vrcholová hřebenovka od nejvyššího Vestce až k Sečské přehradě je romantickou cyklotúrou po malých osadách a úžasných výhledech, jaké jen může hřeben nabídnout.

Unikátem, se kterým se pak v Železných horách setkáme v míře až překvapivé, jsou ohromní stromoví obři – staletí velikáni, lípy, pamatující celé genealogie českých králů a od úsvitu dějin označující staré stezky krajinou. Cyklistický okruh Železnými horami může být velmi dobře doplněn pěší túrou v nedalekém divokém skalnatém údolí řeky Doubravy u Sokolovců nebo návštěvou muzea a zajímavostí města Chotěboře.

Ačkoliv se jako ideální výchozí bod na výlety do Železných hor jeví město Chotěboř, kvůli zkrácení trasy a také vyhnutí se převýšení mezi městem a údolím řeky Doubravy si za startovní bod zvolíme obec Libice nad Doubravou. Ne zcela bez symboliky – Libice jsou dle tradice nejstarší osadou regionu na středověké obchodní Libické stezce, které jí daly i jméno. Tedy se vydáme za historií malebného kraje přímo od jejího pramene.

V úpravné obci neupomíná nic na někdejší slávu kupecké metropole, takže se pustíme širokým údolím řeky Doubravy k Bezděkovu, a bychom pod zlomovým svahem Železných hor našli skulinu, kudy zdolat převýšení až na hlavní hřeben. Ta se nachází za osadou Štěpánov se zámkem, kde se plni čerstvých sil pustíme údolím potoka přes Sloupno do 3 km stoupání silnicí až do Slavíkova. Zde se dáme silnicí na hlavní želenohorský hřeben a stoupání pokračuje až do malebné horské osady s příznačným názvem Horní Vestec. Roubené chalupy leží přímo pod nejvyšším bodem hřebene s totožným názvem Vestec.

Silnička nás dovede až k vysílači nedaleko nejvyšší kóty 668 metrů n. m. Ta je o 100 metrů dále uprostřed pole, ale nijak neevokuje významnou nadmořskou výšku tohoto bodu, protože nejde o nejvyšší horu Železných hor. Tu bychom našli o 18 kilometrů dále na východ. Od vysílače na Vesci máme však první krásný výhled do krajiny východním směrem. A výhledy budou hlavní devizou této části našeho výletu po hřebeni hor. Vyhlídkovou trasu nyní představují malé silničky mezi osadami. Ve směru k dalšímu významnému vrcholu Spálavě (663 m n. m.) projedeme Barovicemi do Křemenice, kde se setkáme s evropskou dálkovou trasou EuroVelo 4 a Pražskou stezkou č. 1. Ty nás dovedou do Chloumku, kde je opustíme a dojedeme silničku do Spálavy pod stejnojmennou kótou.

Malebnou osadu zdobí první ze stromových obrů na naší trase – více než 500letá Spálavská lípa. Za dalších pár set metrů mineme vrcholek osázený vysílači a další trasa změní povrch v polní a lesní cestu, kde sledujeme zelenou turistickou trasu až do Modletína. Malé klesání z hlavního hřebene nám kompenzuje návštěva v tomto místě prastarých lázní upomínajících na někdejší léčivý pramen, u něj hledal úlevu ve své době i náš „otec vlasti“ císař Karel IV. Po prameni sice už 100 let není ani stopy, bývalé budovy lázní a kostel na místě pramene by ale mohly vyprávět.

Znovu „nasedneme“ na EV4 a po vyšlápnutí zpět na hřeben v Rušinově nás trasa dovede do Klokočova. Na vesnickou náves vrhá už po celé tisíciletí svůj stín jeden z nejstarších stromů celé země – ohromná Klokočovská lípa. Prastarý strom vpravdě královského majestátu obestavěný tabulkami upomíná na legendy, kdy sloužil jako orientační bod v bažinách starých stezek a svým stínem občerstvil i císaře Karla. Jediný žijící svědek doby našich nejslavnějších králů! Až odtrhneme zrak od stromového velikána, mineme ještě Klokočovský zámeček směrem na Hoješín.

Kdo si chce udělat malou zajížďku, může navštívit tuto další osadu už na dohled hladiny proslulé rekreační Sečské přehrady a v sousedství zámečku v domě č. 42 se domluvit s majitelem na projížďce malinkou zahradní železnicí. My opustíme hřeben Železných hor už u odbočky na Jeřišno, kam se strmým sjezdem spustíme silnicí přes osadu Podhořice. Tam potkáme informační tabule Stezky poznání, jež seznamují turistu se zajímavostmi kraje od Chotěboře až po Humpolec.

V Jeřišnu se dáme silnicí podél úpatí železnohorského hřebene a řeky Doubravy zpět směrem na Libici. Cestou narazíme na Maleč, jejíž zámek je spjatý se životem a dílem Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Od roku 2018 je na zámku otevřeno muzeum těchto dvou významných mužů. Na návsi obce pak nemineme venkovní geologickou expozici, představující horniny typické pro území Národního geoparku Železné hory. V křižovatce u obce Hranice se dáme vedlejší silnicí za posledním cílem trasy do osady Lány.

Na jejím konci se potřetí zastavíme u dechberoucího živého majestátu 500leté Lánské lípy sdílející osudy svých sester, které jsme již navštívili. A poslední dva kilometry nás dovedou zpět na libickou náves.

  • Rodiny s dětmi