Celodenní cyklovýlet bez hranic: Jihlava- Třebíč -Raabs

Vydejte se s dětmi na celodenní cyklovýlet malebnou krajinou Vysočiny. Z Jihlavy až do rakouského městečka Raab pojedete téměř celou cestu mimo hlavní silnice po lesních cestách a klidnějších silničkách. Jednu třetinu trasy tvoří cyklostezky vhodné i pro inline bruslaře.

Kontakt

region Jihlava
Volné pokoje
  • 1.Jihlava
  • 2.Březinovy sady
  • 3.Kolnička
  • 4.Zřícenina hradu Rokštejn
  • 5.Kostel Narození Panny Marie
  • 6.Přístřešek u Janova mlýna
  • 7.Rozhledna Na Pekelném kopci
  • 8.Kaple sv. Václava
  • 9.Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
  • 10.Masné krámy
  • 11.Židovský hřbitov Moravské Budějovice
  • 12.Rybník Hrachovec
  • 13.Jemnice
  • 14.Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • 15.Raabs
Délka trasy: 137 km
Časová náročnost: 13 h
Výchozí místo: Jihlava
Cílové místo: Raabs an der Thaya
Povrch/terén: Silnice III. tř., asfalt, cyklostezky, lesní a polní cesty
Období: léto
Typ kola: horské, trekové

Co je dobré vědět?

  • Cyklotrasa Jihlava-Třebíč-Raabs je velmi bezpečná a vhodná i pro rodiny s dětmi.
  • Pokud vás přestane bavit šlapat do pedálů, můžete na několika místech nastoupit do vlaku a popovézt se.
  • Celkem 134 km trasy si můžete rozdělit do tří dnů s noclehy například v Třebíči a Moravských Budějovicích.
  • Celou trasu najdete přehledně vyznačenou v mapě níže.
První část trasy: Jihlava-Třebíč

Cyklistickou trasu do Třebíče a Raabsu odstartujte na Masarykově nám. v Jihlavě. Hned na úvod si nenechte ujít nejzajímavější historická místa – Bránu Matky Boží s expozicí jihlavského opevnění a Jihlavské katakomby. Potom můžete šlápnout do pedálů a Brněnskou ulicí vyjet do Březinových sadů u ZOO, kde začíná značení naší trasy č. 26.

Napojte se na stezky kolem Jihlávky a nechte se vyvést z města Helenínskou silnicí kolem řeky Jihlavy a dále cyklostezkou okolo Holova mlýna směr Malý Beranov. Řeky se teď už jen tak nepustíte, bude vaší průvodkyní až do Třebíče. Po cyklostezkách a asfaltkách dojedete až do centra Luk nad Jihlavou. K zastávce vás může inspirovat malé místní muzeum. Potom pokračujeme přes Bítovčice až do Přímělkova, kde řeku na chvíli opustíte a údolí vystřídá výšlap do kopců. Odměnou vám bude krásná zřícenina hradu Rokštejn.

Tady je na co se koukat – ať už jde o zbytky hradu, nebo romantickou přírodu údolí. Za Rokštejnem následuje další výstup do Panské Lhoty, pak se ale v Dolním Smrčném vrátíte zpět do pohodlí cyklostezky kolem řeky. V Bransouzích se pak napojíte na cyklotrasu č. 162 v údolí, kudy se silnicí přes Číchov dostanete do Přibyslavic rychleji. Zdejší chrámy jsou oblíbeným poutním místem a duchovním centrem Třebíčska.

Opět budete střídat úseky silnice a nových cyklostezek. Ty vás přes Petrovice, Padrtův mlýn a Sokolí dovedou až do samotné Třebíče, která patří do Světového dědictví UNESCO. Centrum je ve směru příjezdu odděleno dvojicí frekventovaných silnic, proto se další značení trasy co nejvíce znovu odklání z města pryč. Pokud plánujete navštívit zámecký vršek s bazilikou sv. Prokopažidovské Zámostí i centrum Třebíče, musíte se na okamžik odklonit z trasy vyznačené v mapě. V historickém centru Třebíče se rozloučíte s údolím řeky Jihlavy a vydáte se na teplejší jih Vysočiny.

Druhá část trasy: Třebíč-Moravské Budějovice

Po překonání frekventované křižovatky pod Borovinou se dostanete do údolí potoka, které vás vyvede cyklostezkami do polí na jih od města. Stále bezpečnou bezmotorovou trasou dojedete do Slavic, kde za obcí odbočíte vpravo asfaltkou stále vzhůru až na Pekelný kopec s rozhlednou. Zamáváte naposled Třebíči a lesními a polními cestami se vydáte k jihu. Z Masníku se prosmýknete mezi starými sopečnými suky Mikulovické hory a Sádku do Kojetic.

Na sádeckých svazích už zase jako ve středověku zraje víno nejsevernějších vinic Znojemska. Chladnější klima Vysočiny tu vystřídalo teplo Podyjí. Krajina se postupně mění na zemědělskou a původ památek ve vesnicích sahá do hlubin slovanského i keltského osídlení. Románský kostel v Horním Újezdě či rotunda v Šebkovicích by o tom mohly říct své. Questenberský zámek v Jaroměřicích, kam se dostanete po silničkách údolím Rokytné, má atmosféru jižanského letoviska, paláce krásy, umění a hudby. V Jaroměřicích také končí životní pouť básníka Vysočiny, Otokara Březiny, kterého tu připomíná muzeum.

Cyklostezka vás pak vyvede do Blatnice. A dále polními cestami a asfaltkami se přes Lažínky do Moravských Budějovic. Unikátní muzeum starých a zanikajících řemesel regionu na zámku vás vrátí mezi prostý lid kraje a starobylost míst připomene, že na další cestě budete potkávat spíše stopy starší historie.

Třetí část trasy: Moravské Budějovice-Raabs

Cesta ve směru na západ se znovu vrací vzhůru do členité krajiny Vysočiny. Pole střídají lesy, asfaltky a stoupání do 500 m nadmořské výšky. U Budkova překonáte nejvyšší vrch trasy a reliéf se zlomí do údolí Želetavky. Od Lomů vyjeďte lesy do Jemnice. Středověkému hornickému městu vévodí špice kostela sv. Stanislava, zatímco rotunda v dnešním Podolí připomíná nejstarší knížecí románský dvorec. Město obepínají hradby a pocit velmi pomalého plynutí času. Tady jste na dohled jižní moravské hranice.

Údolím Želetavky přes Radotice a Bačkovice nakouknete do Jihočeského kraje ve staré osadě Dešná. Tady se setkáte s cyklistickými tepnami pohraničí – Stezkou železné opony EuroVelo 13 nebo Greenways Praha–Vídeň. Na železnou oponu upozorňuje i malé muzeum v poslední obci před hranicí s Rakouskem, v Hluboké. Za státní hranicí pokračujte po silnici až do Großau. Tam se napojte na cyklostezku Thayarunde a přes Modsiedl dojeďte až na soutok Moravské a Rakouské Dyje. Pod vysokými skalami s trůnícím hradem Raabs váš cyklovýlet končí.

Foto: Aleš Motejl, Statutární město Jihlava: Jakub Koumar, Eliška Hudcová, Město Třebíč: Jakub Mertl