Cyklotrasa Jihlava-Třebíč-Raabs: jižní Vysočinou bez hranic

Cyklotrasa Jihlava–Třebíč–Raabs prochází malebnou krajinou Vysočiny z krajského centra Jihlavy údolím stejnojmenné řeky až do Třebíče, města UNESCO, přes architektonické perly starých měst Jaroměřice, Moravské Budějovice a Jemnice až do rakouského městečka Raabs.

Kontakt
region Jihlava
  • Jihlava (0 km)
  • Malý Beranov (7 km)
  • Luka n. Jihl. (13,3 km)
  • hrad Rokštejn (21,1 km)
  • Dolní Smrčné (24,4 km)
  • Bransouze (27,1 km)
  • Přibyslavice (32,9 km)
  • Petrovice (35,6 km)
  • Třebíč (45,5 km)
  • Pekelný kopec (52,9 km)
  • Kojetice (57,6 km)
  • Horní Újezd (60,3 km)
  • Šebkovice (63,7 km)
  • Jaroměřice n. Rok (71,3 km)
  • Blatnice (75 km)
  • Moravské Budějovice (82,4 km)
  • Budkov (92,7 km)
  • Jemnice (106,4 km)
  • Dešná (118,5 km)
  • Großau (127,7 km)
  • Raabs a. d. Thaya (134 km)
Délka trasy: 134 km
Časová náročnost: 13 h
Výchozí místo: Jihlava
Cílové místo: Raabs an der Thaya
Povrch/terén: silnice III. tř., asfalt, cyklostezky, lesní a polní cesty
Náročnost: 2
Období: Léto
Typ kola: horské, trekové

Celá trasa je vedena v maximální možné míře mimo hlavní dopravní komunikace převážně po polních a lesních cestách či zklidněných komunikacích. Cyklotrasa je tedy velmi bezpečná a vhodná pro rodiny s dětmi. V současné době jsou dílčí úseky trasy tvořící přibližně třetinu celkové délky vybudovány jako cyklostezky. Většinu z těchto úseků mohou využívat také inline bruslaři.

Jízdu po cyklotrase je možné kombinovat se železniční dopravou. V úseku kolem řeky Jihlavy byla na některých místech trasa přizpůsobena terénu, ale i ojedinělá stoupání poskytnou cyklistovi náležitou odměnu v podobě nádherných výhledů do okolní krajiny. 134 km trasy lze rozdělit při vícedenním putování na tři dny cesty s noclehy například v Třebíči a Moravských Budějovicích

Cyklistickou trasu do Třebíče a Raabsu odstartujeme na Masarykově nám. v Jihlavě, kde na úvod neopomeneme navštívit aspoň nejatraktivnější místa historie města – Bránu Matky Boží s expozicí jihlavského opevnění a Jihlavské katakomby. Vyhlídku z věže kostela sv. Jakuba bude v nejbližších 2 letech kvůli opravám nutné oželet. Takže pak už šlápneme do pedálů a Brněnskou ulicí vyjedeme do Březinových sadů u ZOO, kde začíná značení naší trasy č. 26.

Nasedneme na stezky kolem Jihlávky a necháme se vyvést z města Helenínskou silnicí kolem řeky Jihlavy a dále cyklostezkou okolo Holova mlýna směr Malý Beranov. Řeky se teď už jen tak nepustíme, bude naší průvodkyní až do Třebíče. Tak dospějeme střídavě po cyklostezkách a asfaltkách až do centra Luk nad Jihlavou. K zastávce nás může inspirovat malé místní muzeum. A pokračujeme ve stejném rytmu přes Bítovčice až do Přímělkova, kde řeku na chvíli opustíme a úzké údolí vystřídáme za výšlap do kopců. Máme k tomu dobrý důvod – rozsáhlou zříceninu hradu Rokštejn v údolí říčky Brtnice.

Tady je na co se koukat – ať už jde o zbytky hradu nebo romantickou přírodu údolí. Za Rokštejnem znovu překonáme další výstup do Panské Lhoty, než se navrátíme v Dolním Smrčném zpět do pohodlí cyklostezky kolem řeky. Bransouze, další na toku, čeká v budoucnu pestřejší turistická návštěvnost, až bude otevřeno budované mlynářské muzeum a řemeslnické učiliště na hrádku. Tady necháme trasu č. 26 běžet vzhůru do Červené Lhoty a přidržíme se cyklotrasy č. 162 v údolí, kudy se silnicí přes Číchov dostaneme do Přibyslavic rychleji. Zdejší chrámy jsou oblíbeným poutním místem a duchovním centrem Třebíčska.

Opět budeme střídat úseky silnice a nových cyklostezek, které nás přes Petrovice, Padrtův mlýn a Sokolí dovedou až do samotné Třebíče. Centrum je ve směru našeho příjezdu odděleno dvojicí frekventovaných silnici, proto se další značení trasy co nejvíce znovu odklání z města pryč. Pro návštěvu zámeckého vršku s bazilikou sv. Prokopa, židovského Zámostí i centra Třebíče si tak musíme zvolit vlastní trasu od Podklášterního mostu, kam nás dovede podél toku cyklostezka. V historickém centru Třebíče se rozloučíme s údolím řeky Jihlavy a vydáme se na teplejší jih Vysočiny.

Po zatím trochu krkolomném překonání frekventované křižovatky pod Borovinou se dostaneme do údolí potoka, které nás vyvede cyklostezkami do polí na jih od města. Stále bezpečnou bezmotorovou trasou dojedeme do Slavic, kde za obcí odbočíme vpravo asfaltkou stále vzhůru až na Pekelný kopec s rozhlednou. Zamáváme naposled Třebíči a lesními a polními cestami se vydáme k jihu. Z Masníku se prosmýkneme mezi starými sopečnými suky Mikulovické hory a Sádku do Kojetic.

Na sádeckých svazích už zase jako ve středověku zraje víno nejsevernějších vinic Znojemska, a to nám napovídá, jak rychle jsme klima Vysočiny vystřídali za teplo Podyjí. Krajina se proto mění na zemědělskou a stáří památek ve vesnicích, které míjíme, narůstá do hlubin slovanského i keltského osídlení. Románský kostel v Horním Újezdě či rotunda v Šebkovicích by o tom mohly říct své. Questenberský zámek v Jaroměřicích, kam jsme dospěli silničkami údolím Rokytné, má už atmosféru jižanského letoviska, paláce krásy, umění a hudby. V Jaroměřicích také končí životní pouť básníka Vysočiny, Otokara Březiny, kterého tu připomíná muzeum. Okouzlené zámkem a jeho parky vyvede nás cyklostezka do Blatnice. A dále polními cestami a asfaltkami se přes Lažínky vyhneme hlavní silnici, abychom dospěli do Moravských Budějovic.

Unikátní muzeum starých a zanikajících řemesel regionu na zámku nás vrátí mezi prostý lid kraje a starobylost míst nám připomene, že na další cestě budeme potkávat spíše stopy starší historie. Cesta nás vrací ve směru na západ znovu vzhůru do členité krajiny Vysočiny. Pole střídají lesy, asfaltky a stoupání do 500 m nadmořské výšky. U Budkova překonáváme nejvyšší vrch na trase a reliéf se znovu láme do dalšího údolí – Želetavky. Od Lomů vjíždíme lesy do starobylé Jemnice. Středověkému hornickému městu vévodí špice kostela sv. Stanislava, zatímco rotunda v dnešním Podolí připomíná nejstarší knížecí románský dvorec. Město obepínají hradby a pocit velmi pomalého plynutí času v tomto koutu světa. Nacházíme se na dohled jižní moravské hranice.

Údolím Želetavky přes Radotice a Bačkovice nakoukneme do Jihočeského kraje ve staré osadě Dešná. Tady se setkáváme s cyklistickými tepnami pohraničí – Stezkou železné opony EuroVelo 13 nebo Greenways Praha–Vídeň. Na železnou oponu upozorňuje i malé muzeum v poslední obci před hranicí s Rakouskem, v Hluboké. Za státní hranicí pokračujeme silnicí až do Großau. Tam se napojíme na cyklostezku Thayarunde a přes Modsiedl dospějeme až na soutok Moravské a Rakouské Dyje. Pod vysokými skalami s trůnícím hradem Raabs naše trasa končí.

  • Rodiny s dětmi