Barokní perla Třebíčska

Podoba kostela je spojena s hrabětem Janem Adamem z Questenberka, který na počátku 18. století proměňoval Jaroměřice nad Rokytnou v reprezentativní kulturní centrum. Největší ozdobou chrámu je nástropní freska o rozloze přibližně 450 metrů čtverečních. Rozsáhlá malířská kompozice propojuje biblické výjevy, postavy světců a alegorie křesťanských ctností. Zobrazuje mimo jiné oslavení svaté Markéty, patronky kostela.

Pozornost si zaslouží také hlavní oltář s obrazem stvoření světla a bohatě zdobený svatostánek. Historickou výzdobu doplňují současná díla sochaře Otmara Olivy, který pro chrám vytvořil například oltář, ambon, křtitelnici a věčné světlo.

Odkaz dvou pronásledovaných kněží

Právě Otmar Oliva navrhl také nový relikviář Jana Buly a Václava Drboly. Tito muži byli katoličtí kněží působící na jihozápadní Moravě. V 50. letech 20. století se stali oběťmi komunistického pronásledování spojeného s takzvanými babickými procesy. Jejich osudy dnes symbolizují odvahu, věrnost vlastnímu svědomí a vytrvalost tváří v tvář nespravedlnosti. V červnu 2026 byli slavnostně blahořečeni.

V neděli 25. října 2026 byly jejich relikvie slavnostně uloženy v kostele sv. Markéty. Relikviář z pozlaceného bronzu visí na stříbrných stuhách spuštěných z klenby. Jeho neobvyklé provedení symbolizuje duchovní přesah příběhů obou kněží. V relikviáři jsou uloženy ostatky Václava Drboly, Jana Bulu zastupuje ústřižek jeho primičního ornátu, který oblékl při své první mši. Jeho tělesné ostatky se dosud nepodařilo nalézt.

Uložení relikvií dalo historickému chrámu nový rozměr. Vedle obdivu k barokní architektuře a umělecké výzdobě zde návštěvníci mohou najít také prostor pro ztišení a zamyšlení. Kostel se tak stává moderním poutním místem, které propojuje kulturní dědictví regionu s příběhem dvou mužů, jejichž odkaz zůstává živý i po desetiletích.

Zdroj: Třebíčsko