Koncert „Znamenitý klavírista Václav Jan Křtitel Tomášek“
Soubor Musica Florea v roce 2024 připomene 250 let od narození klavíristy Václava Jana Křtitele Tomáška. První koncert nového cyklu se uskuteční v Třebíči a bude věnován právě tomuto opomíjenému, ale významnému českému skladateli. Koná se již 10. ledna 2024 v Kamenném sále Muzea Vysočiny od 19:00 hodin, pod taktovkou dirigenta Marka Štryncla.
Kde a kdy
Kontakt
Zámek 1
Třebíč
67401
Jméno skladatele možná některým posluchačům nebude známé, Václav Jan Křtitel Tomášek byl ale skutečně velkou osobností české hudby 1. poloviny 19. století. Jako skladatel i pedagog měl velký vliv na vývoj moderní písně s českými i německými texty, výrazně ovlivnil v českém prostředí klavírní žánry a jejich směřování k romantickým formám a náladám. Založil dokonce hudební ústav zaměřený na výuku klavíru a skladby, který ve své době konkuroval pražské konzervatoři i varhanní škole.
Jeho klavírní kvartet op. 22, které je základem programu, dokonale ilustruje skladatelovu genialitu a skvělou obeznámenost s tehdejšími možnostmi raně romantických klavírů. Musica Florea a její host – excelentní klavíristka Petra Matějová – vás vezmou na výlet do raných dob romantismu a připomenou tvorbu tohoto hudebníka. Na programu nebude jako vždy chybět ani slavné jméno, a to nikdo menší než W. Amadeus Mozart a jeho klavírní koncert č. 13 C dur.
Dobu Václava Jana Křtitele Tomáška (1774–1850) si můžeme nejlépe představit v souvislostech: generačně byl následovníkem W. A. Mozarta, působil v období národního obrození a byl přítelem mnoha básníků a literátů. Jako skladatel vycházel z hudebního klasicismu, obdivoval Glucka, Haydna i mladého Beethovena. Jeho hudba nesla ale vždy také český ráz a je tedy přímým předchůdcem našich nejslavnějších romantických skladatelů. Jeho klavírní a písňová tvorba je zásadní. Kromě klasických forem, sonát a variací na témata vlastní i svých současníků získal největší úspěch drobnějšími skladbami. Jeho poetické skladby pro klavír byly velmi oblíbené, písně pak komponoval i na texty slavných autorů, např. J. W. Goetha, F. Schillera nebo A. S. Puškina. Napsal písně také na texty Rukopisu královédvorského a básně obrozeneckých básníků Václava Hanky, J. K. Chmelenského a dalších autorů. Patřil mezi stěžejní postavy tuzemské hudební scény 1. poloviny 19. století, dokonce se mu přezdívalo „pražský hudební papež". Je mimo jiné autorem dvou oper a několika mší a requiem.
Foto: Radek Matoušek
