1. Úvod
  2. /
  3. Aktuality
  4. /
  5. Masopustní tradice na seznamu kulturního dědictví

Masopustní tradice na seznamu kulturního dědictví

Konec zimního období v Koruně Vysočiny provázejí dvě významné události. Herálec pod Žákovou horou a Rozsochy na Bystřicku představují veřejnosti své masopustní zvyky, které jsou pro svou autenticitu a nepřerušenou kontinuitu zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.


Staročeský masopust v Herálci

Herálec pod Žákovou horou ožije v sobotu 14. února 2026 masopustním veselím. Staročeská herálecká maškara je od roku 2023 zapsána na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina a svým provedením je v regionu zcela unikátní. První písemné zmínky o masopustu v Herálci pocházejí již z přelomu 19. a 20. století. Typově se řadí k masopustním průvodům hlineckého charakteru. Stejně jako na Hlinecku se i v Herálci obchůzky účastní výhradně muži. 

https://www.vysocina.eu/media/clanky/masopust-heralec-2.JPG

Průvod masek vyrazí v sobotu v 7 hodin ráno od obecního úřadu. Dvaatřicet mužů v tradičních kostýmech se za doprovodu osmičlenné kapely vydá na celodenní obchůzku rozlehlou obcí pod Žákovou horou, která potrvá až do pozdního odpoledne. Každá maska má přesně danou podobu, význam i své místo v průvodu, jenž má pevně stanovený řád. V jeho čele jde pasáček s krávou, následují kašpárci, laufr se ženou, kapela, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění a policajti. Zajímavostí je, že se zde potkávají masky typické jak pro Čechy, tak pro Moravu – připomínka historického rozdělení obce na Český a Moravský Herálec, které se spojily až v roce 1951.

Masopustní den začíná tradiční žádostí laufra o povolení obchůzky u starosty obce. Poté se průvod vydává dům od domu, kde laufr se ženou přejí hospodářům zdraví a štěstí a na dvoře následuje tanec turků. Obchůzka vrcholí návratem k obecnímu úřadu a společnou závěrečnou písní. Večer patří maškarnímu plesu v kulturním domě. Jeho součástí je divadelní scénka porážení a následného oživení krávy – symbolického aktu, který představuje konec zimy a příchod jara, nového života a obnovy. Po „oživení“ krávy pokračuje veselí až do pozdních nočních hodin.

Ostatková zábava v Rozsochách

Další unikátní tradici nabízí Ostatková zábava v Rozsochách, která byla v závěru roku 2025 oficiálně zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. Jde o jedinou ostatkovou slavnost na Vysočině, která se dodnes koná v přísném liturgickém termínu, tedy v úterý před Popeleční středou. Letos připadá tato výjimečná událost na úterý 17. února 2026. Na rozdíl od většiny masopustních veselic zde nenajdete klasickou obchůzku masek po obci. Veškeré dění se soustředí do místní orlovny. 

https://www.vysocina.eu/media/clanky/ostatkova-zabava-rozsochy-1.jpg

Tradice má netradiční původ, v 60. letech minulého století se skupina muzikantů vracela z tancovačky a rozhodla se sjet zasněžený kopec od nádraží na kontrabasu. Nástroj jízdu nevydržel a protože se před masopustem nepodařilo sehnat náhradu, vznikl nápad místo basy symbolicky „pochovat“ samotného basistu. Z improvizace se stala tradice, která se udržela dodnes – dnes už živého hudebníka nahrazuje figurína, podstata rituálu však zůstává.

Maškarní ostatková veselice s rituálním pochováváním Masopusta – muzikanta má v Rozsochách jasně dané ceremoniální role v podobě obřadníka, zvoníků, vojenské stráže, pohřebních zřízenců, vdovy a faráře. Nedílnou součástí je hudební doprovod dechové hudby a přednes veršovaného ortelu, který s nadsázkou hodnotí události uplynulého roku v obci.

Zdroj: Koruna Vysočiny 

Zamilujte si Vysočinu

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru o novinkách.

Záleží nám na ochraně osobních údajů.

Newsletter
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Webový portál vysocina.eu byl vytvořen v rámci projektu Marketingové aktivity a rozvoj značky destinace Vysočina v letech 2024 – 2025, realizovaného za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.