Půdorys obyčtovského kostela je připodobňován tvaru želvy, kdy obdélná loď se zkosenými rohy představovala želví tělo, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými východními rohy krk, mnohoúhelníková sakristie s hrotem v ose hlavu a západní předsíň ocas želvy. Želva je znak stálosti ve víře, věrnosti a trpělivosti.
Zjistit více
Stříbrné doly na úpatí vrchu Křemešník znamenaly ve středověku nejen místní zdroj cenného kovu, ale zasloužily se i o vznik kostela. Když prý v roce 1555 pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský prchal před lupiči, spadl do staré opuštěné šachty.
Zjistit více
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Barokní podobu zámek získal v letech 1700-1737 za Questenberků. Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt Jakub Prandtauer.
Zjistit více
Historické centrum města Žďáru nad Sázavou se nachází v dnešním areálu zámku Žďár nad Sázavu, v místech bývalého cisterciáckého kláštera. Klášter dosáhl největšího rozkvětu a rozmachu v první polovině 18. století za správy opata Václava Vejmluvy, kdy také došlo k rozsáhlé barokní přestavbě. Přestavbu realizoval geniální architekt J. B. Santini.
Zjistit více
Ve 13. století vodní tvrz, od 16. století renesanční sídlo, od 18. století honosný barokní zámek – to vše byly v průběhu historie podoby budišovského zámku. Dnes nabízí zdejší zoologický depozitář návštěvníkům možnost prohlédnout si jedinečné přírodovědné sbírky Moravského zemského muzea. V místních historických interiérech proto nepotkáte bílou paní, ale vycpaného medvěda či lva.
Zjistit více
V letech 1699–1702 nechal Vilém Leopold hrabě Kinský na místě gotické tvrze postavit čtyřkřídlé sídlo italského typu, obklopující ústřední dvůr. V roce 1837 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobrzenských z Dobrzeni, kteří jej vlastní dodnes. Jan Václav hrabě Dobrzenský byl spoluzakladatelem Městského muzea v Chotěboři. Od roku 1952 sídlí muzeum v chotěbořském zámku.
Zjistit více
Zámek Úsobí byl za minulého režimu využíván jako LDN, od roku 1989 pak deset let chátral a zbyla z něho téměř ruina. V roce 1999 ho v dražbě koupila rodina Polákových a vlastními silami celý zámek zrekonstruovala. Pan Polák nastudoval historii zámku, obnovil minulým režimem zbourané zdi a zničené prostory, opravil se svými třemi syny doškovou střechu a čistě z vlastních prostředků vybavil celý zámek dobovým nábytkem, vybavením a dekoracemi.
Zjistit více
Dolní hřbitov byl postaven nedaleko žďárského kláštera v roce 1709. Hřbitov je jednou z prvních staveb, kterou pro žďárský klášter realizoval architekt Jan Blažej Santini Aichel. Podle Santiniho plánu byl hřbitov postaven na půdorysu lebky se čtyřmi kaplemi.
Zjistit více
Silnice z centra města k areálu zámku vede přes barokní kamenný most se třemi oblouky, který v délce 40 metrů překlenuje Stržský potok u Konventního rybníka. Byl postaven v roce 1761 a zdobí ho osm soch světců, jejichž autor není znám. Výzdoba byla inspirována podobou Karlova mostu v Praze.Originály soch byly při rekonstrukci mostu sneseny a nahrazeny kopiemi.
Zjistit více
Barokní most přes řeku Oslavu dal postavit majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrian z Enckenwirtu v roce 1737 na místě staršího mostu, strženého povodní. V roce 1744 byl most vyzdoben 20 barokními sochami, které pohledově umocňují jedinečnost této stavby. Ne náhodou se náměšťskému mostu říká „malý Karlův most".
Zjistit více
Na území Brtnice se nacházejí dva pamětihodné mosty. Most v Legionářské ulici se též nazývá "Židovský", protože stojí v místech, kde sídlila židovská komunita. Přes tento most je pěkný výhled na zámek, toto panorama se někdy označuje jako Brtnické Hradčany. Druhý most najdeme na náměstí před radnicí. Oba mosty byly postaveny v 1. čtvrtině 18. století a sochami je ozdobil místní sochař David Lipart.
Zjistit více
Telčské náměstí, zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je příkladem harmonické návaznosti baroka na renesanci. Pozoruhodné je, že za barokním stavitelským rozmachem v renesančním městě stála Františka Slavatová. V polovině 17. stol. po smrti svého muže povolala do Telče jezuity, dala pro ně postavit kolej a kostel Jména Ježíš, v němž je také pohřbena.
Zjistit vícePřihlaste se k odběru našeho newsletteru o novinkách.
Webový portál vysocina.eu byl vytvořen v rámci projektu Marketingové aktivity a rozvoj značky destinace Vysočina v letech 2024 – 2025, realizovaného za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.