„Strážek měl v minulosti hrdelní právo, proto mě napadlo, že by se mohlo jednat o popraviště. Překvapivé bylo, že se o něm nedochovaly téměř žádné písemné ani mapové zprávy a Národní památkový ústav lokalitu dosud neevidoval,“ vysvětluje Andrea Buchtová. Obrátila se proto na emeritního profesora Josefa Ungera z Masarykova univerzita, který ke spolupráci přizval Spolek na ochranu památek Bystřicka. Na podzim 2025 pak proběhl záchranný archeologický výzkum.

Výsledky jsou podle odborníků výjimečné. Typ popraviště se výrazně liší od většiny známých lokalit v Česku a připomíná spíše obdobné stavby v Německu. Na skalní plošině se nacházela kruhová platforma z nasucho kladeného kamene, která nesla dřevěnou třísloupovou konstrukci a zároveň sloužila jako pódium. „Zděná podnož kónického tvaru se díky kvalitní kamenické práci a odlehlosti místa dochovala ve velmi dobrém stavu. Průměr stavby dosahuje zhruba devíti metrů a výška téměř šesti metrů, což je v českém prostředí mimořádné,“ doplňuje Andrea Buchtová.

Archeologický průzkum odhalil také kůlové jamky, pozůstatky dřeva i dobové hřeby. Pohřby popravených osob se pravděpodobně nacházejí v okolním zalesněném terénu. „Vzhledem k významu lokality bylo navrženo doplnění narušeného zdiva a následné zařazení reliktu popraviště mezi národní kulturní památky,“ uvádí archeoložka Michaela Korbičková.

Strážek patřil ve středověku k významným sídlům regionu. První písemná zmínka o místním kostele pochází už z roku 1239. Městysem procházela jedna z větví nadregionální Libické stezky a koncem 16. století zde vznikl soud s hrdelním právem. Písemně je doložen jediný hrdelní proces z roku 1648.

Podrobnosti o nálezu i historických souvislostech přiblíží veřejná přednáška, která se uskuteční v pátek 16. ledna od 17 hodin v sokolovně ve Strážku. Vedle Andrey Buchtové vystoupí odborníci na hrdelní právo a archeologii i zástupci Spolku na ochranu památek Bystřicka. Součástí programu budou také informace o plánech na zpřístupnění této výjimečné památky veřejnosti.

Zdroj: Koruna Vysočiny