Vysočina sklářská začala výstavou v Jihlavě

DSC 0115Vysočina sklářská odstartovala první výstavou v sídle Kraje Vysočina v Jihlavě. Na ní představují sklárny i výtvarníci svá originální díla s pevnou vazbou k Vysočině. Další sklářské akce pro návštěvníky a turisty budou následovat během celého roku 2020.

Vysočina sklářská je hlavním turistickým lákadlem letošního roku. Zve návštěvníky k rozžhaveným pecím velkých skláren i malých hutí, k ochutnávkám historie i současnosti sklářského řemesla. Nabízí výstavy, živé ukázky foukání, broušení či malování skla, sympozia, dětskou hru Vysočinou za skleněnkou, výtvarné dílny a jarmarky.

Zahájila ji výstava Vysočina sklářská na krajském úřadě, která představuje na padesát vysočinských skláren, sklářských míst a výtvarníků. Při příležitosti 20. výročí vzniku Kraje Vysočina tvoří expozici skla dvě desítky originálních cen a poděkování pro příležitosti významných počinů a životních událostí občanů Vysočiny. Všechny jsou z tvorby autorů žijících a tvořících na Vysočině. Najdeme zde mimo jiné Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina skleněnou medaili, Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost, poháry a medaile pro dětskou zimní olympiádu či sportovce kraje, ocenění Zlatá jeřabina, Technické fórum. Jejich autory jsou například Jan Exnar, Petr Hora, Milan Krajíček, Eva Kasalá, Aleš a David Valnerové nebo také studenti Uměleckoprůmyslové akademie ve Světlé nad Sázavou. Ti v sídle kraje představují i další svá skleněná díla. Vedle nich vystavují studenti uměleckoprůmyslové školy v Jihlavě - Heleníně kolekci šatů. Mezi nimi zaujme zelenomodrý model zdobený skleněnými prvky, který si oblékla finalistka České miss. Výstava byla zahájena vernisáží v pátek 6. března a potrvá do konce března.

„Kraj Vysočina je druhou nejdůležitější sklářskou oblastí v České republice. Přitom nad jiné vyniká pestrostí sklářské produkce, která jde do celého světa. Zdejší skláři vyrábějí vše od skleniček a užitkového skla přes tavené plastiky, vitráže, mozaiky, vánoční ozdoby až po šperky z Tiffany vitráží nebo vinutých a foukaných perel. Vyvíjejí nové, ekologicky šetrné technologie a recyklované materiály s využitím v designu i architektuře. Všechno jmenované a mnohem víc z naší Vysočiny sklářské chceme představit veřejnosti,“ říká Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů.

„Do Vysočiny sklářské se zapojili výtvarníci a sklárny v kraji, střední odborné školy i celá řada našich partnerů v cestovním ruchu a další lidé od řemesla. Snahou destinační agentury Vysočina Tourism je všechny aktivity koordinovat, propojovat a hlavně propagovat,“ říká ředitel Vysočina Tourism Tomáš Čihák a dodává: „Spustili jsme sekci Vysočina sklářská na našem turistickém portále Vysočina.eu, vydali jsme brožuru se stejným názvem, která už získala na veletrhu cestovního ruchu Holiday World & Region World v Praze cenu za nejzajímavější propagační materiál. Připravili jsme i webové sekce a brožury v cizojazyčných mutacích pro anglicky, německy a polsky mluvící návštěvníky. Informace o historii i současnosti sklářství na Vysočině jsou tak dostupné všem zájemcům. Doplňuje je přehled skláren, osobností, sklářských míst, která je možno navštívit, i kalendář akcí.“

Návštěvníci Vysočiny sklářské mají z čeho vybírat. Sklářské hutě i menší dílny si lze prohlédnout na Světelsku, Jihlavsku i Žďársku během dnů otevřených dveří nebo říjnových Dnů otevřených ateliérů na Vysočině. Některé menší hutě nabízejí i možnost vlastnoruční výroby skleněného suvenýru. Muzea a galerie Vysočiny pořádají výstavy z historie sklářského řemesla i současné tvorby mistrů sklářů. Otevřeny jsou ateliéry světových výtvarníků. Národní kulturní památka ČR, unikátní sklářský skanzen Huť Jakub v Tasicích nabízí pohled do provozu sklárny v 18. a 19. století. Sklářstvím v kraji provedou naučné stezky na Pelhřimovsku. Velké akce budou například v jihlavském CityParku a v oblastní galerii, na hradě v Ledči nad Sázavou či na zámku ve Světlé nad Sázavou.

Martina Strnadová, Vysočina Tourism

Autor: Martina Strnadová