Vysočinský trojúhelník památek UNESCO

DJI 0235-Edit-EditVysočina se chlubí třemi památkami UNESCO tvořící pomyslný trojúhelník, který lze navštívit v průběhu jednoho dne.  Udělejte to však jinak a podnikněte výlet „časostrojem“ přes pět století! Nechte se přenést románskou Rajskou bránou baziliky sv. Prokopa v Třebíči do renesanční atmosféry telčského náměstí, cestou objevte kouzlo středověkých židovských čtvrtí a synagog nebo historii sklářského řemesla. Zářící hvězda na Zelené hoře a Santiniho dynamické baroko vás přesvědčí, že k poznání všech krás Vysočiny potřebujete mnohem více času! Zastavte se v přítomnosti a objevte Vysočinu! 

 

Telč – Historické jádro města

Malebné historické náměstí s několika přilehlými uličkami a rozsáhlý areál renesančního zámku jsou důmyslně zasazeny v soustavě rybníků, jež měly obranný charakter. U zrodu této vodní pevnosti stáli páni z Hradce. Již v polovině 14. století zde postavili hrad, kostel a prostorné tržiště s gotickými domy. Nynější podobu získalo náměstí za vlády osvíceného Zachariáše z Hradce, který si nechal v 16. století starý gotický hrad přestavět italskými staviteli na honosné panské sídlo. Služeb Vlachů, jak se jim tenkrát říkalo, následně využili i někteří měšťané žijící v domech na náměstí, a tak pozvolna vznikla Telč malebných fasád a zdobných štítů, jakou ji známe dnes. Obraz města dotvořilo ještě několik barokních staveb souvisejících s působením jezuitů, které sem v 17. století pozvala ovdovělá hraběnka Františka Slavatová. Dalšímu rozvoji historického centra bránily hradby, a hlavně rybníky. Díky tomuto sevření si Telč uchovala svoji výjimečnou renesanční podobu. 

Telč náměstí_David_Falát

 

Nevynechejte: Špacír Malým a Velkým loubím, procházku anglickým parkem, prohlídku renesančního zámku, návštěvu Hasičské galerie nebo některé z muzeí (Muzeum Vysočiny, Muzeum techniky, Železniční muzeum), vystoupejte do věží kostelů sv. Jakuba i sv. Ducha nebo naopak sestupte do telčského podzemí, poplujte lodičkou po rybníce či prožijte den v centru volnočasových aktivit v Panském dvoře.

Informace o ubytovacích a stravovacích zařízení vám přináší TIC Telč

www.telc.eu

Třebíč – bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť 

Benediktinský klášter s bazilikou sv. Prokopa založili v roce 1101 moravská údělná knížata Oldřich a Litolt. Tři sta let poté osud kláštera zpečetily husitství války a následné vojenské konflikty, po kterých se opatství proměnilo ve šlechtické sídlo. Nejdříve areál získali Pernštejnové. Vilém z Pernštejna prodal třebíčské panství v roce 1557 Burianovi Osovskému z Doubravice, podstatní renesanční úpravy a změny třebíčského areálu pocházejí právě z doby Osovských. Druhá žena Smila Osovského Kateřina z Valdštejna postoupila v roce 1628 panství bratru Adamovi. Valdštejnové pak drželi panství až do roku 1945. V polovině 18. století provedli barokizaci zámku, přestavba se dotkla také baziliky. Její obnovu svěřili staviteli Františku Maxmiliánu Kaňkovi. Od roku 2003 v zámku sídlí Muzeum Vysočiny Třebíč

DSC8677-Edit-Edit-Edit-Edit

Architektonický vzhled baziliky sv. Prokopa pocházející z první poloviny 13. století je inspirována architekturou západní a střední Francie, Burgundska a jihozápadního Německa. Ačkoliv již monumentální vstupní portál (Porta paradisi), který byl v minulosti zazděn a zcela zapomenut a jeho znovuobjevení pomohla na konci 19. století náhoda, musí obdivovat každý, za zhlédnutí stojí i působivý interiér s opatskou kaplí s freskami ze 14. století, trpasličí galerií nebo románskou kryptou. Není bez zajímavosti, že na obnově baziliky se počátkem 20. století podílel architekt Kamil Hilbert, jenž mimo jiné pracoval i na dostavbě Katedrály sv. Víta v Praze. Pulzující dopravní tepna odděluje dnes od zámeckého areálu výjimečně kompaktně dochované židovské ghetto. Třebíčská židovská čtvrť zcela unikátní svojí celistvostí a rozsahem za návštěvu rozhodně stojí. Z původního souboru 120 objektů bylo zbořeno pouze několik málo budov, přičemž se dochovaly obě synagogy a židovský hřbitov s více než 2500 náhrobky, na kterém se nepřetržitě pohřbívalo od počátku 17. století až do počátku 17. století až do poloviny 20. století.

Nevynechejte:

Detailní prohlídku Baziliky, zavítejte na zámek se čtyřmi návštěvnickými okruhy, rozšiřte si poznatky o židovské kultuře návštěvou přední či zadní synagogy a přilehlého domu Seligmanna Bauera, rozjímejte mezi tisíci náhrobky na židovském hřbitově, podívejte se na Třebíč čtyřikrát jinak (terasa u baziliky, věž kostela sv. Martina, Masarykova vyhlídka, Vodojem Kostelíček), vypravte se za větrník (zákusek) na větrník ( větrný mlýn) a sledujte, jak se otáčí okolo větrného mlýna na Kanciborku nebo si roztočte mozkové závity v jediné české Mozkoherně.

Praktické informace pro návštěvníky můžete najít zde

Žďár nad Sázavou – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Kostel sv. Jana Nepomuckého – centrální stavba na půdoryse pěticípé hvězdy dohlíží z vrcholu kopce na areál původního cisterciáckého kláštera už přes 300 let. Stavba kostela byla zahájena v roce 1719 poté, kdy byl v dubnu téhož roku při otevření hrobu Jana Nepomuckého v Praze nalezen jeho údajně neporušený jazyk a začal proces svatořečení, úspěšně dovršen v roce 1729, kdy byl Jan Nepomuckým papežem Benediktem XIII. prohlášen za svatého. Vrcholné dílo k poctě světce vzniklo ve spolupráci dvou mimořádných osobností, zaujatých znalců kabalistické symboliky, tvůrce architekta Jana Blažeje Aichla a objednavatele žďárského opata Václava Vejmluvy. V architektuře i výzdobě zelenohorského chrámu je zhmotněna řada náboženských i historických sdělení, motivů a symbolů. 

 DJI 0439-Edit-Edit-Edit-Edit

Nevynechejte:

V bývalém cisterciáckém klášteře, dnešním Zámku Žďár nad Sázavou, vás provedou historií nejen tohoto místa v Muzeu nové generace. Vzdát hold Santiniho dílu můžete návštěvou baziliky Nanebevzetí Panny Marie, ale i procházkou na naučné stezce kolem Zelené hory, která vám ukáže další stavby spojené s geniálním architektem. Širším okolím vás provede značená Santiniho cyklotrasa č. 5061 a rodiny s dětmi zase ocení tajuplné putování za Santiniho šifrou. Za poznáním se můžete vydat i do samotného centra města Žďár, v Regionálním muzeu zjistíte, jaký byl život měšťanů, a v Modelovém království objevíte kouzlo železnice s motivy Vysočiny. Za sportem i odpočinkem se vydejte do rekreačního areálu Pilák a nebojte se přitom překročit zemskou hranici Čech a Moravy.  

Všechny důležité informace pro turisty naleznete na oficiálních stránkách města Žďár nad Sázavou

www.zelena-hora.cz

www.zamekzdar.cz

Pokud preferujete cykloturistiku, můžete si tuto trasu plnou krásných památek vychutnat i ze sedla kola.

Cyklovýlet je pro vás připraven ZDE.

Foto: Martin Dolinský, David Falat