Počátky jsou známé mimo jiné díky léčivému prameni vytékajícímu ze země asi tři kilometry od města. Lázně pojmenované po svaté Kateřině jsou dodnes hojně navštěvované. Poprvé byl kostel na tomto místě připomínán již někdy před rokem 1586. Nynější vrcholně barokní stavba vznikla kolem roku 1730.
Zjistit více
Bývalou jezuitskou kolej s kostelem svatého Ignáce, se seminářem svatého Michala a s gymnasiem založil v první polovině 17. století polní maršál Michal Adolf hrabě Althan. Barokní přestavbu vedl od roku 1680 italský architekt Jacopo Brascha.
Zjistit více
Kostel byl do dnešní podoby vystavěn v letech 1713–1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Barokně přestavěný kostel má půdorys řeckého kříže a je vymezen geometrickou osnovou složenou z kružnic opsaných a vepsaných základovému čtverci.
Zjistit více
Dominantní stavba barokního farního kostela z poloviny 18. století je zajímavá nejenom tím, že dala jméno celé obci, ale zejména svým zasvěcením sv. Tomáši Becketovi. V naší republice je možné najít pouze dva takové kostely, druhý se nachází až v Mohelnici na Moravě.
Zjistit více
Kostel svatého Petra a Pavla byl původně vystavěn jako pozdně románský kostel. Původní středověký farní kostel však nedostačoval na počátku 18. století potřebám rozsáhlé farnosti. Z iniciativy žďárského opata Václava Vejmluvy byl objekt mezi lety 1714–1722 barokně přestavěn podle návrhu slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Zjistit více
Děkanský chrám sv. Markéty tvoří nedílnou součást zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Za autora přestavby kostela stejně jako zámku je považován Jakub Prandtauer a snad se konzultačně podílel na podobě chrámové stavby i vídeňský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. S přestavbou kostela se započalo v roce 1716 a dokončena byla až v roce 1782.
Zjistit více
Stavba poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře v blízkosti cisterciáckého kláštera se realizovala díky letité, úzké a nesmírně plodné spolupráci dvou výjimečných osobností. Podnět vyšel od opata žďárského cisterciáckého kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, který byl zcela prokazatelně ctitelem Jana Nepomuckého, a projektem stavby byl pověřen slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel.
Zjistit více
Barokní kaple Bolestné Panny Marie byla ke kostelu sv. Jakuba přistavěna roku 1702. Oltář kaple zdobí unikátní Pieta (kolem roku 1350), za pozornost stojí dvě sochy horníků u vchodu a sochy po stranách oltáře.
Zjistit více
Díky iniciativě a finanční podpoře ze strany ovdovělé Františky Slavatové z Chlumu a Košumberka, která jezuitský řád do města povolala, si mohli jezuité dovolit postavit vlastní kolej, dům třetí probace (dnešní č. p. 2) s vedlejším kostelem Jména Ježíš, seminář sv. Andělů (dnes č. p. 74), budovu jezuitského gymnázia a několik dalších staveb.
Zjistit více
Klášter v Želivě byl založen pro benediktiny už ve 12. století biskupem Ottou a českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Po deseti letech však Želiv opustili. Komunita premonstrátů přišla brzy na jaře roku 1149. Už v předhusitské době byl klášter významným duchovním i hospodářským centrem širokého kraje.
Zjistit více
Areál kláštera leží na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Klášter byl založen na počátku 13. století vojenským velitelem Markvardem z Hrádku a jeho ženou Vojslavou pro panny sv. Norberta – premonstrátky. Za husitských válek došlo k takřka kompletnímu zničení kláštera, přesto ale i po jejich skončení klášter fungoval, ovšem jen do roku 1596, kdy ženské osazenstvo kláštera vymřelo.
Zjistit více
Kostel Nejsvětější Trojice je hřbitovním kostelem na jihovýchodním okraji centra města. Nachází se v Horní ulici, těsně nad náměstím Republiky. Jde zřejmě o původní hřbitovní či špitální renesanční kapli, upravovanou začátkem 18. století. Podle dochovaných zápisů byl kostelík používán již roku 1672. Východní trojúhelníková barokní sakristie pozdně renesančního kostelíku Nejsvětější Trojice je zřejmě dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723).
Zjistit více
První písemné zmínky o farním kostele svatého Mikuláše pocházejí z roku 1233. Kostel byl původně budován jako trojlodní gotická stavba s transeptem. Zřejmě z finančních důvodů nebyl ale dokončen a ze zamýšlených plánů bylo zbudováno pouze kněžiště s hlavní lodí. Kolem roku 1600 došlo k přistavění podvěží s malou vížkou. O rok později byl Janem Kosteleckým odlit a následně umístěn do zvonice zvon Jiří.
Zjistit více
Se stavbou kostela v raně gotickém slohu se počalo po roce 1252 v souvislosti se založením zdejšího cisterciáckého kláštera. K jeho zásadní přestavbě však došlo až za opata Václava Vejmluvy okolo roku 1710. Stavební úpravy ve stylu barokní gotiky provedl architekt Jan Blažej Santini - Aichel. Kostel s délkou 76 metrů je druhým nejdelším kostelem na Moravě. V roce 2009 byl chrámu vatikánským konsiliem udělen titul bazilika minor.
Zjistit více
Kostel byl vystavěn na místě staršího chrámu z iniciativy majitele panství knížete Leopolda Ignáce z Ditrichštejna v letech 1700-1707 podle plánů italského mistra Domenica de Angeli. Jako stavitel je uváděn kutnohorský mistr Jan Baptista Spinetti. Trojlodní barokní bazilika je jedna z nejmohutnějších u nás - je 63 m dlouhá, 26 m široká a 22 m vysoká.
Zjistit více
Podle pověsti kostel založili benediktini z Třebíče, kteří dosazovali kněze na budišovskou faru. Prý zde také pochovali svého posledního opata. První historickou písemnou zprávu o kostelu však máme dochovanou až z roku 1414, kdy byl kostel rozšířen o kapli svatého Gotharda.
Zjistit více
Už při příjezdu z dálky je viditelný monumentální barokní chrám Narození Panny Marie se dvěma věžemi z roku 1744, na jehož úpravě se později podílel významný architekt Kamil Hilbert.
Zjistit více
Půdorys obyčtovského kostela je připodobňován tvaru želvy, kdy obdélná loď se zkosenými rohy představovala želví tělo, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými východními rohy krk, mnohoúhelníková sakristie s hrotem v ose hlavu a západní předsíň ocas želvy. Želva je znak stálosti ve víře, věrnosti a trpělivosti.
Zjistit více
Stříbrné doly na úpatí vrchu Křemešník znamenaly ve středověku nejen místní zdroj cenného kovu, ale zasloužily se i o vznik kostela. Když prý v roce 1555 pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský prchal před lupiči, spadl do staré opuštěné šachty.
Zjistit vícePřihlaste se k odběru našeho newsletteru o novinkách.
Webový portál vysocina.eu byl vytvořen v rámci projektu Marketingové aktivity a rozvoj značky destinace Vysočina v letech 2024 – 2025, realizovaného za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.