Tomáš Záborec již několik let vytváří obrazy na dřevěném podkladu, do kterého dlabe, dělá zářezy a vrypy. Tyto plastické objekty jsou nakonec ještě dotvořeny výraznými barvami. Výsledný produkt jeho tvorby nabádá k zapojení i jiných smyslů než jen zraku.
Přímo návštěvníka vyzývá, a tentokrát je to povolené, dotýkat se ho. Použité barvy evokují i vjemy, jako je vůně květin či šumění lesa. Zářezy jakoby se z obrazů přesunuly do podvědomí diváka, vyvolávají vzpomínky, dojem, že vše, co vidíme, vlastně důvěrně známe, již jsme se s tímto pocitem potkali.
Detaily z přírody jsou hlavním motivem tvorby Tomáše Záborce. Z jeho tvorby cítíme, že před přírodou smeká, miluje ji a přistupuje k ní s úctou. Chce, aby si návštěvník uvědomoval, že je její součástí, aby pocítil někdy chlad lesa, jindy vůni trávy a aby slyšel, jak fičí vítr v korunách stromů. Jednoduše aby z výstavy odcházel s pocitem, že viděl přírodu v podobě jemu důvěrně známé a blízké.