Františka Stránecká
Františka se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí do rodiny zámeckého purkrabího Františka Všetečky a jeho manželky Kateřiny, rozené Veselé. V roce 1848 se rodina přestěhovala na zámeček do nedaleké Stránecké Zhoři, kde se otec stal hospodářským správcem. Podle této obce si později Františka zvolila pseudonym.
Kontakt
Okres: Žďár nad Sázavou
59401
Jako dcera vrchnostenského úředníka získala Františka kvalitnější vzdělání, než by jako dívka mohla v tehdejší době dosáhnout ve škole. Do rodiny docházel meziříčský vlastenecký kněz, P. Jan Havlíček, který děti soukromě vyučoval. Její bratr Karel Všetečka pracoval nejdříve stejně jako otec u knížete Lobkowicze ve Velkém Meziříčí, v letech 1867 – 1873 byl ředitelem zdejší nově založené rolnické školy. Františka se v 16 letech provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera. Nejdříve žili v Uhrách, později v Uherském Hradišti a od roku 1874 v Brně. Měli spolu 3 děti.
Stránecká byla známa jako spisovatelka a národopisná pracovnice. Nechávala si vyprávět pohádky, které pak literárně zpracovávala. Psala též povídky ze života venkovského lidu, na nichž je cenné především podrobné zachycení národopisných detailů. V době pobytu v Brně se zapojila do činnosti brněnského ženského spolku Vesna. Svoje práce otiskovala především v novinách a časopisech. Některé z jejích příběhů se odehrávají v okolí Velkého Meziříčí a Stránecké Zhoři. Spisovatel a publicista Jan Herben ji nazval „moravská Božena Němcová".
Františka Stránecká zemřela 7. 5. 1888 a je pohřbena v Brně na ústředním hřbitově. Na jejím rodném domě na Zámeckých schodech byla v roce 1959 odhalena pamětní deska s bustou. Její jméno nese také jedna z velkomeziříčských ulic.
Foto: TIC Velké Meziříčí
