Jak voní košer

Židovská kuchyně voní kmínem, mletým pepřem, skořicí, koriandrem, kurkumou a kardamonem. Všechna koření jsou pečlivě uchovávana ve speciálních kořenkách. Než je ale hospodyně použijí, musí potraviny projít přísnými pravidly a rituálem čistoty,  tzv. kašrutem. Podle tohoto zvyku se pokrmy dělí na rituálně čisté (povolené) a nečisté (zakázané) a dále pak na masité, mléčné a neutrální. Jednou ze zásad kašrutu je přísný zákaz společně vařit i konzumovat masité (basar) a mléčné (chalav) potraviny. V židovských domácnostech dodržující kašrut najdete oddělené nádobí a kuchyňské náčiní pro masité a mléčné potraviny.

Slovem košer (כשר, kašer) se označují potraviny a nápoje splňující soubor židovských předpisů a stravovacích návyků, známý jako kašrut (כשרות).  Košer v judaismu znamená cokoli, co je rituálně způsobilé v souladu s danými předpisy. Jídla, která tato pravidla nesplňují, nejsou košer. Podle tohoto souboru pravidel má člověk "poslouchat Boha a napodobovat Jeho svatost". Zároveň popisuje hygienické postupy, varuje před rychle kazícími potravinami a připomíná správnou výchovu židovských dětí. 

Co je a není košer určuje Tóra. Ta zároveň stanovuje povolená (hovězí dobytek, ovce, kozy, vysoká zvěř, slepice, kachny, husy, krůty, křepelky, holubi či bažanti ) a zakázaná zvířata (vepři, králíci, zajíci, koně). "Povolená" zvířata musí být absolutně zdravá a být zabita předepsaným způsobem, tedy jedním řezem, kdy je následně z masa odstraněna všechna krev. Mléko a vejce lze konzumovat pouze od zvířat, která jsou sama košer.  Je možné jíst veškeré ryby, které mají ploutve a jsou šupinaté, v židovské kuchyni ale nikdy neochutnáte dravé ryby (úhoři, žraloci, rejnoci, jesetery, mořské plody) nebo kaviár. Z ostatních zvířat je zakázáno jíst plazy a obojživelníky a až na vybraný počet kobylek i hmyz. Absolutní tabu je v židovské kuchyni konzumace krve: "v krvi je život těla."

Jak voní košer