Nejstarší písemná zpráva o Polné pochází z roku 1242, dokonce ji potvrdil sám český král Václav I. Město se nacházelo poblíž strategických obchodních cest. Ve středověku tu pobývali páni z Lipé, Trčkové z Lípy, Valdštejnové nebo páni z Hradce. Na hradě dokonce pobyl krátce i Fridrich Falcký. Na tři sta let se panství stalo majetkem Ditrichštejnů. Prosperita města stála hlavně na soukenictví. Tragický byl ale požár v roce 1863, který změnil vzhled celé Polné.

Od sedmnáctého století byla také součástí města židovská komunita. Větší ghetto zničil zmiňovaný požár v 19. století. Stojí zde 32 většinou patrových domů přestavěných v novodobém stylu, synagoga a rabínský dům. V prostorách synagogy je umístěno Regionální židovské muzeum. Záhadná smrt Anežky Hrůzové roku 1899 vyvolala vlnu antisemitských nálad. Z vraždy byl obviněn místní židovský občan Leopold Hilsner. Proti pověrám se postavila část české inteligence v čele s profesorem T. G. Masarykem.

Na hradě a zámku sídlí kulturní středisko, základní umělecká škola nebo restaurace s ubytováním. Původní hrad z 13. století byl přestavěn v gotice, v renesanci a po vypálení Švédy už nebyl v původní podobě obnoven. V roce 1922 koupil zpustlý zámek polenský továrník a mecenáš Václav Pojman, který jej věnoval tělovýchovné jednotě Sokol a Spolku polenského muzea. Kostel sv. Kateřiny byl založen ve 14. století pány z Pirkštejna. Uvnitř jsou zbytky fresek z počátku 15. století. U kostela se už od počátku 15. století nacházel hřbitov, kde byla také kostnice. Sousoší Nejsvětější trojice na Husově náměstí zhotovil roku 1750 polenský mistr Václav Morávek - žák pražského sochaře F. M. Brokoffa.

Bistra: Měšťanský pivovar Polná, Zámecký restaurant

Foto: archiv Vysočina Tourism, Zdeněk Málek, Jarmila Fraiová