Cisterciácká stezka A – dlouhá

Objevíte příběh proměny divokého pohraničního hvozdů v kvetoucí kulturní krajinu, jejíž hodnotu dodnes uznává celá Evropa. Na trase na vás čekají naučná zastavení, pracovní listy s úkoly pro děti i dospělé a jedinečná možnost poznat území, které je součástí mezinárodní sítě Cisterscapes, oceněné prestižní značkou European Heritage Label.

Putování začíná přímo na žďárském náměstí Republiky u Staré radnice, kde sídlí Návštěvnické centrum cisterciácké krajiny. Cesta vás nejprve zavede k farnímu kostelu sv. Prokopa, který připomíná společnou historii města a kláštera sahající až do 13. století. Odtud se trasa stáčí podél řeky Sázavy, jež byla pro mnichy doslova tepnou života i hospodářství. Poháněla mlýny, pily, pivovar i hamry. Kolem rybníka Dívka dojdete do oblasti, které tvořilo základ vodního hospodářství cisterciáckého panství. V dobách největšího rozkvětu čítalo na 80 rybníků v čele s nejstarším Bránským rybníkem a „mořem Vysočiny“ – Velkým Dářkem. Zdejší rybníkářská tradice žije dodnes díky chovu vyhlášeného Žďárského kapra.

Lesní cestou pokračujete dále k unikátní technické památce Šlakhamr (Brdíčkův mlýn) s funkčním kovářským bucharem na vodní pohon, který udržuje v provozu Technické muzeum v Brně. Vynález vodou poháněného hamru v polovině 14. století přesunul těžký průmysl právě na tok Sázavy a dal vzniknout místním hamerským osadám. Kolem skalního útvaru Rozštípená skála dojdete na Konec světa, kde překročíte historickou česko-moravskou hranici zvanou. Vystoupáte až na kopec Peperek, jeho název odkazuje na německé Bergwerk (důlní dílo), neboť zde cisterciáci těžili kvalitní limonit pro své hutě.

O kus dál vás cesta zavede k romantickému lesnímu jezírku Vápenice, které vzniklo zatopením hlubokého lomu na krystalický mramor. Žďárský mramor byl pro klášterní stavitele nenahraditelný – pálilo se z něj vápno (mimo jiné pro stavbu kostela na Zelené hoře) a tesala se z něj architektonická žebra či portály. Jen nedaleko odtud se na vyhlídkovém místě nachází unikátní křižovatka starých cest, kde ve 13. století stávala původní trhová osada Žďár.

V závěrečné třetině se stezka stáčí kolem nejvýše položené stavby ve Žďáře – Starého dvora. Tento trojboký hospodářský komplex sloužil už od 17. století k chovu stovek ovcí a dnes ho rodina Kinských využívá k ustájení koní. Přes ulici Dvorská, kolem Santiniho dvora Lyra a barokního kamenného mostu, dojdete až k cíli celého putování, kterým je dnešní Zámek Žďár (bývalý cisterciácký klášter). Zde vaše cesta zamíří do cíle u monumentální baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, středověkých sádek, interaktivního Muzea nové generace a ikonického výhledu na Zelenou horu.