Barokní Vysočina

Barokní památky

Za barokem na Vysočinu

Impulsem k návštěvě Vysočiny nemusí být jen krásná příroda Českomoravské vrchoviny, ale i památky. Ústředním tématem České republiky bylo v roce 2017 baroko. A Vysočina měla a stále má v tomto směru opravdu co nabídnout! Barokní sloh se výrazně zapsal do tváře Vysočiny. Na objednávku jezuitů a dalších řádů vyrostly nové monumentální kostely a kláštery.
 

Blahodárný déšť zakázek dal příležitost k bohaté sklizni architektům, sochařům, dekoratérům, štukatérům, i malířům. Z významných postav baroka, které ovlivnily Vysočinu, je třeba zmínit „moravského“ Pražana Jana Blažeje Santiniho Aichla, který na Vysočině zanechal několik špičkových děl nebo skladatele a houslistu Jana Václava Stamice, rodáka z Havlíčkova Brodu, považovaného za nejlepšího dirigenta své doby.

Santiniho stavby

Bezesporu nejvýznamnější stavbou, která je považována za vrchol Santiniho tvorby, je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

zelena hora_2014_30_fotom-ark_zm

Pod Zelenou horou najdete další kostel, který prošel rukama Santiniho – baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, nacházející se v areálu zámku. 

Další stavby, které vznikly podle návrhů slavného architekta, najdete v blízkém okolí Žďáru nad Sázavou – ObyčtověZvoli nebo Bobrové.

Bohatství klášterů

Vysočina se může pyšnit dvěma významnými kláštery v barokním slohu. Jeden z nich se nachází na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Jedná se o mužský klášter, jehož nejvýznamnější stavbou je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století se vzácnými interiérovými prvky (fresky, varhany, dřevěná kazatelna a lavice). Nádherná je především klášterní knihovna s více než 20 000 svazky. 

Prohlídková trasa kláštera kromě návštěvy opatského kostela sv. Petra a Pavla představuje prelaturu, sály osobností, pamětní síň bratří Pavla a Antonína Vranických i klášterní knihovnu. Ta je zdobena výjevy ze života zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta a mezi knihami se nacházejí čtyři vzácné svazky herbáře z 18. století, jež se staly předlohou pro výzdobu tzv. novoříšské keramiky. 

Druhý klášter se nachází v Želivě, jenž byl založen pro benediktiny už ve 12. století biskupem Ottou a českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Původně byl klášter postaven ve slohu románském a po požáru byl obnoven ve slohu gotickém. Po požáru byl klášter vystavěn Janem Blažejem Santinim-Aichelem, který své stavby z části ve stylu barokní gotiky. 

V roce 1950 byl klášter zrušen, opat Vít Tajovský uvězněn, poté sloužil klášter jako internační tábor pro kněze a řeholníky, později tu byla psychiatrická léčebna. Klášter jste mohli vidět také ve filmu režiséra Dušana Kleina: „Dobří holubi se vracejí“. Od roku 1991 slouží klášter opět premonstrátům. Provoz obnovil i klášterní pivovar.

Barokní zámky

Jaromerice MotejlSvé zástupce má Vysočina i v barokních zámeckých sídlech. Např. Zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším stavbám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Barokní podobu zámek získal v letech 1700–1737 za Questenberků. Zámek nabízí dva prohlídkové okruhy svých interiérů a při třetím prohlídkovém okruhu můžete navštívit barokní interiér chrámu sv. Markéty. Za zámkem se rozkládá zahrada francouzského typu, na kterou na druhé straně říčky Rokytné, navazuje rozsáhlá část v anglickém stylu. 

Dalšími barokními zámky na Vysočině jsou Zámek Žďár nad Sázavouzámek v Chotěboři nebo Budišov. V neposlední řadě stojí Zámek Světlá nad Sázavou, nabízející ochutnávku baroka v podobě expozic historického evropského skla, historických hodin, obrazů a soch.