Bazilika sv. Prokopa a synagoga v Třebíči
V rozsáhlé bazilice, zapsané do seznamu světového dědictví, se v průběhu osmi staletí uplatnily tři základní stavební slohy. Mimořádně cenná je symbióza románského a gotického slohu, související s počátkem její výstavby. Pro obdivovatele barokní architektury
je však zajímavý výsledek renovace baziliky. Ta byla provedena v letech 1725–1733 podle projektu významného architekta barokní gotiky Františka Maxmiliána Kaňky, který byl jedním z přímých následovníků Jana Santiniho. V době vrcholného baroka byla v roce 1723 v Třebíči ustanovena židovská čtvrť – ghetto. Tu dodnes tvoří soubor asi sta dochovaných staveb včetně barokně upravené synagogy, na jejíchž stěnách se dochovaly malby a texty z počátku 18. století.
Zámek Jaroměřic nad Rokytnou
Barokní zámek se řadí mezi mimořádná
díla rakouského architekta Jakuba
Prandtauera, jehož další stavbou
je například skvělý areál kláštera
v Melku. K zámku patří také velkoryse
koncipovaná barokní zahrada.
Kostelel sv. Markéty v Jaroměřicích
nad Rokytnou
Děkanský chrám tvoří nedílnou součást zámeckého
areálu. Za autora přestavby kostela stejně jako zámku je považován Jakub Prandtauer a snad se konzultačně podílel na podobě chrámové stavby i vídeňský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. S přestavbou
kostela se započalo v roce 1716 a dokončena
byla až v roce 1782.
Barokní krajina z rozhledny Mařenka
Barokní epocha zásadně proměnila tvář české a moravské krajiny. Její podobu zvýrazňují cibulovité báně kostelů a kapliček stejně tak jako
boží muka na křižovatkách cest či svatojánské sochy na návsích vesnic a městeček. Na přelomu 17. a 18. století
bylo také vytyčeno směřování barokních cest a úvozů, platné až do dnešních časů.
Klášter a kostel sv. Petra a Pavla Nová říše
Premonstrátský klášter byl založen na počátku
13. století. Za husitských vá lek došlo k jeho takřka kompletnímu zničení. Aby klášter nezanikl úplně, byl osazen premonstráty ze Zábrdovic a přeměnil se na
mužský klášter. Nejvýznamnější stavbou kláštera je barokní kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století se vzácnými interiérovými prvky. Klášter dodnes slouží svému původnímu účelu.
Jezuitský klášter s kostelem
Jména Ježíš v Telči
Ovdovělá hraběnka Františka Slavatová povolala v období po skončení třicetileté války do Telče příslušníky jezuitského řádu. Díky její finanční podpoře pak mohli postavit v letech 1666–1667 vlastní kolej
s kostelem Jména Ježíš, seminář sv. Andělů, budovu jezuitského gymnázia a několik dalších staveb. Budovy jsou postaveny ve stylu klasicizujícího baroka. Na výzdobě interiéru se podílelo několik významných
umělců té doby.
Foto: m-Ark, David Falát, Jakub Mertl, Motejl,
