Nejnižší hory Česka nabízejí unikátní výhledy

Výhled ze_SádkuMalé, ale milé, krásné a naše. A hlavně prakticky neznámé. To by se dalo říct o nejmenších horách České republiky – Arnoleckých horách, které se nacházejí na Vysočině na hranici žďárského a jihlavského okresu.

Pásmo minihor má na délku asi patnáct kilometrů a je pojmenované podle vesnice pod jihozápadními svahy. A horami jsou vlastně jenom proto, že své okolí převyšují o více než 150 metrů. Představují tak výraznou krajinnou dominantu, kterou je vidět až do padesátikilometrové vzdálenosti.

Výšlap po vrcholech Arnoleckých hor se dá zahájit třeba u česko-moravské zemské hranice při silnici mezi Sirákovem a Újezdem. Na „celnici“ nechybí ani budka s hraničářem či označníky Království české s českým lvem a Markrabství moravské s moravskou orlicí. 

Sirákovská zemská_hranice_2Do kopce a zase z kopce

Modrá značka, na kterou se dá u „celnice“ napojit po asi dvě stě metrech ve směru k Újezdu, míří na zalesněný kopec Blažkov (694 m .n. m.). Cesta pak pokračuje k vesnici Rudolec, kolem tamního nepřístupného renesančního zámku, dále po silnici a poté už bez značky na bezmála „sedmistovkový“ kopec, kterým je Sádek (698 m. n. m.). Při cestě k Havlině (707 m. n. m.), nejvyššímu vrcholu Arnoleckých hor, který je zdáli rozeznatelný díky výraznému červenobílému stožáru, se ještě nabízí malá zacházka k prameni Balinky s posezením i návštěvní kronikou tohoto místa. Přímo z Havliny žádné rozhledy nejsou, protože vrchol je v lesíku, ale stačí po zelené značce popojít o kousek níže.

KyjovDalším vrcholkem Arnoleckých hor je Hudcova skála (663 m. n. m.) nad vesničkou Kyjov, kam vede nejdříve zelené značení, pak asfaltka a vyšlapaná pěšina. Následuje cesta ke Kyjovu (703 m. n. m.), tentokrát jde o kopec s totožným názvem jako ves pod ním. Tamní skalní útvar byl dříve skrytý v zeleni,  ale po odlesnění vrcholu je vhodným místem pro výhledy do okolí. Zelená značka směřuje na nejjižnější vrchol minihor - Dědkovskou horu (694 m. n. m.).

Pověsti o ďáblovi a stříbrňácích

V Dědkovské hoře se traduje dřívější dobývání stříbra, nicméně podle pověsti se nakonec všeho bohatství zmocnil ďábel, který ho střeží v tamních podzemních štolách. Ve vsi Dědkov na úpatí hory kdysi žila chudá babička starající se o svá vnoučata, ale když už nevěděla, jak by je uživila, na radu sousedů se vydala na Dědkovskou horu poprosit o pomoc ďábla.

Dědkovská horaKupodivu byl pekelník prosbě vstřícný a ženě věnoval hrst stříbrňáků. Příhoda se rychle rozkřikla a místní bohatý a hamižný sedlák si usmyslel, že z ďábla vymámí co nejvíce peněz. Toho ale sedlákova nenasytnost rozzuřila natolik, že hrabivý muž za svoji opovážlivost zaplatil životem. Od té doby se prý už nikdo další na Dědkovskou horu pro peníze nevypravil.

 Autorem textu je Koruna Vysočiny 

Foto: Koruna Vysočiny