Františkovo dětství nekompromisně ukončila II. světová válka. Kvůli jeho otci, který bojoval proti nacistům v jednotkách československé armády v Anglii a Francii, se rodina potýkala s šikanou německých úřadů. Matka čelila nekonečným výslechům gestapa a hrozbě transportu do Terezína. Pod tíhou těchto událostí František brzy vyspěl a stal se oporou pro celou rodinu. Navštěvoval školu v Brtnici, kde jeho výtvarné vlohy objevil učitel kreslení. Po návratu otce z války se celá rodina odstěhovala do Olomouce a František zde začal studovat na gymnáziu.

Jeho výtvarný talent přesvědčil také komisi Vyšší uměleckoprůmyslové školy v Brně, kde byl přijat ke studiu a následně pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Po celou dobu však Mertla sledovala STB. 

Koncem 50. let Mertl přijal stipendium na Akademii v Perugii. Zde se mu otevřely nové možnosti studia umění ve svobodné zemi a potkal svou osudovou lásku Jacqueline, se kterou chtěl uzavřít manželství a žít společně v Praze. Komunistické úřady byly však jiného názoru. StB vadil její židovský původ a považovala ji za špionku. Při jedné z návštěv Jacqueline v Praze ji STB unesla přímo na letišti, svlékla ji a vyslýchala. Zachránila ji až posádka Air France, která slyšela její volání. Před odletem jí bylo sděleno, že další vízum do Československa již nedostane. A tak mladý malíř nakonec vycestoval do východního Berlína, kde ilegálně přešel hranice do jeho západní části odkud po krátké internaci zamířil za svou snoubenko do Francie. Ve Francii žije a pracuje dodnes pod pseudonymem Franta.

Do vlasti se mohl vrátit až v roce 1974.  O jeho tvorbě psali historici umění Jan Kříž a Jiří Kotalík, ředitel Národní galerie, který také prosadil nákup jeho obrazů do galerijních sbírek. Následně Mertlovi obrazy zakoupily také Moravská galerie v Brně, Muzeum současného umění v Praze a Galerie Vysočiny v Jihlavě.

Jeho díla dnes můžeme vidět v Guggenheimově muzeu v New Yorku, v Paříži, Amsterdamu, Nagoji.

František Mertl patří k čelným představitelům evropské poválečné vlny Nové figurace, která reagovala na hlubokou krizi lidských hodnot a pocity odcizení. Jeho tvorbu lze zařadit po boku velikánů, jako byli Alfons Mucha, František Kupka, Josef Šíma nebo Jiří Kolář.

V Třebíči můžete navštívit v Národním domě expozici Franta, která předtavuje jeho tvorbu. 

foto: osobnosti.cz