Studoval na škole v Týnském chrámu a na piaristickém gymnasiu. Během svých úspěšných vysokoškolských studií se začal zabývat fyzikou, chemií, astronomií, matematikou a filosofií. Věhlas získal především na poli logiky. V matematice silně ovlivnil nastupující obor teorie množin. Vedle matematických zájmů se intenzivně připravoval na kariéru kněze, ke které ho přesvědčila matka.

Během několika let získal doktorát z teologie a začal kázat v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Katolickou věrouku vnímal jako morální kodex, ze kterého vychází nejvyšší mravní zákon. Jeho naplněním lze podle Bolzana žít křesťansky i bez víry.
Jeho bohoslužby se staly natolik oblíbené, že kostel Nejsvětějšího Salvátora v Praze začal brzy připomínat dobu Jana Husa a přeplněnou Betlémskou kapli. Roku 1805 se stal profesorem náboženství, o sedm let později oblékl plášť děkana filosofické fakulty.  Dostalo se mu ocenění od Karla Havlíčka Borovského, respektován byl i v rodině Františka Palackého, především u Marie Riegerové Palacké. 
V průběhu let se stal symbolem českého zemského patriotismu, do kterého zahrnoval českou, německou i židovskou část společnosti. Jeho názory jej brzy postavili proti absolutismu a v roce 1819 mu byl zakázán výkon veřejných funkcí. Jeho knihy mohly vycházet až po nástupu Ferdinanda I. na trůn. 

Roku 1825 rozruch kolem jeho osoby konečně utichl a Bolzáno se stáhl do ústraní. V letech 1841-1848 působil jako tajemník Královské české společnosti nauk, jejíž činnosti se účastnil také svými hojnými přednáškami. V tomto období vznikla také řada jeho významných matematických pojednání. Tehdy pobýval na zámku v Těchobuzi, kde také napsal své stěžejní dílo Paradoxy nekonečna. V době raného národního obrození a nekomplikovaného soužití Čechů a Němců postavil své češství na myšlence, že je třeba vnímat národ jako politickou jednotku; smlouvu mezi společností a jednotlivcem, který sám na základě své svobodné vůle může do tohoto národa vstoupit. 

Jeho teorii ale definitivně ze stolu smetl nastupující nacionalismus v roce 1848. Nástup nové ideologie a její  další vývoj Bernarda Bolzana již nezasáhl, zemřel téhož roku v Celetné ulici v Praze. Jeho matematické názory byly doceněny až posmrtně, jako filozof a logik stále  vzbuzuje pozornost erudovanou kritikou německé klasické filozofie i vizemi moderní teorie.  

Foto: glouny.cz