Otokar Březina

 vlastním jménem Václav Ignác Jebavý

13. září 1868 Počátky – 25. března 1929 Jaroměřice nad Rokytnou

Český básník a spisovatel, představitel symbolismu, ovlivnil vývoj české poezie ve 20. století.

Kontakt

39301 Pelhřimov
region Pelhřimov
49.259686, 15.240074Mapa

Narodil se 13. září 1868 v Počátkách, č. p. 224 manželům Ignáci Jebavému (obuvníku a měšťanu v Počátkách) a jeho manželce Kateřině, rozené Fákové. Pokřtěn byl jako Václav Ignác Jebavý. Václav vyrůstal jako jediné dítě starších rodičů (v době svatby, v roce 1866, bylo Ignáci Jebavému 50 a manželce Kateřině 34 let).

Po základní školní docházce v Počátkách přestoupil v roce 1883 na reálku v Telči. 

Po maturitě se stal učitelem v Jinošově u Náměště nad Oslavou. V tomto období začíná jeho osamělost a také korespondence s Annou Pammrovou, se kterou si celý život dopisoval. V roce 1888 získal doplňkovou maturitu na učitelském ústavu v Praze a poté působil v letech 1888–1901 v Nové Říši, kde žil osaměle, věnoval se studiu jazyků, filozofii a vlastní tvorbě.

V roce 1894 složil v Soběslavi učitelskou zkoušku pro měšťanské školy, na kterých učil od roku 1901 v Jaroměřicích nad Rokytnou až do roku 1919 o šest let později odešel definitivně do penze.

Roku 1929 zemřel na vrozenou srdeční vadu. Je pochován v Jaroměřicích nad Rokytnou. Náhrobek vytvořil Březinův přítel, sochař František Bílek. Bezprostředně po jeho smrti vyšla celá řada vzpomínkových knih, z nichž nejproslulejší je Mé svědectví o Otokaru Březinovi, kterou napsal jeho přítel Jakub Deml.  

Dnes jeho život a dílo připomíná rodný dům v půvabných Počátkách a  Muzeum Otokara Březiny v Jaroměřicíh nad Rokytnou.