100 let příběhů Vysočiny

VYSOČINA si připomíná sto let založení Československé republiky

Když budeme pozorně procházet městy a vesnicemi Vysočiny, najdeme desítky až stovky odkazů a míst, které stoleté události, příběhy nebo činy pamatují a často nám je i připomínají.

Architektura

Se vznikem samostatného Československa nastal také rozvoj architektury a vyvíjely se nové směry. Pro vývoj architektury v nově vytvořeném soustátí byl stěžejní kubismus, kterým se nechala ovlivnit nastupující generace architektů. Doznívala zdobná secese a nová architektura se vyznačovala funkčností. Funkcionalistické stavby se začaly objevovat vedle Prahy v Hradci Králové, Brně, Zlíně nebo Plzni. Na krizi ve 30. letech musela reagovat i architektura. Vznikaly kolektivní domy. V druhé polovině 30. let přišlo určité uvolnění a architektura mohla nadále vzkvétat. V období první republiky bylo vystavěno množství správních a obchodních budov, sanatorií, nemocnic, škol, sokoloven, orloven a obytných budov. V mnoha městech vznikaly vilové čtvrti rodinných domků v zahradách na okraji měst. Jistě není nutné představovat jména renomovaných architektů, jako byl Jan Kotěra, Josef Gočár, Adolf Loose nebo Bohuslav Fuchs. Stopy jejich tvorby nebo tvorby jejich žáků nalezneme na mnoha místech Vysočiny. Řada staveb byla realizována místními staviteli.

 

Vila Hanse Budischowského v Třebíči

Muzeum Vysočiny Třebíč, vila Hanse BudischowskéhoMohutnou rodinnou vilu v Borovině, dnešní části Třebíče, dal v roce 1914 postavit Hans Budischowsky, tehdejší majitel největší třebíčské továrny na obuv. Stavba svým architektonickým pojetím připomíná zámek, vznikla v neobarokním stylu.

Číst více...

Školní budova České národní školy v Jihlavě

stara skola_fotoŠkolní budova na dnešní Havlíčkově ulici byla vystavěna v roce 1924 podle projektu Jaroslava Oplta. Jedná se o první českou školu ve městě otevřenou po roce 1918. Slavnostní otevření se konalo 20. září 1925.

Číst více...

Budova spořitelny v Třebíči

Sporitelna-trebicBudova z let 1932–1933 je dílem architekta Bohuslava Fuchse, který navrhl čtyřpatrovou budovu na rohu Karlova náměstí – na místě původního renesančního domu. Druhé a třetí patro, bohatě prosklené pásem oken, je směrem do náměstí předsunuto dopředu, v přízemí podpírají vysunutou část železobetonové sloupy a ve čtvrtém patře se díky architektonickému ztvárnění nachází terasa.

Číst více...

Uměleckoprůmyslové závody v Třebíči

UP1Projekt na výstavbu budov Uměleckoprůmyslových závodů si objednal Jan Vaněk mladší v roce 1919. Vytvoření architektonických plánů se chopil Josef Gočár. Budova byla postavena v roce 1926 v rondokubistickém stylu. Jedná se o čtyřpatrovou budovu na obdélníkovém půdoryse s plochou střechou.

Číst více...

Baťovy domky v Třebíči

Podobně jako ve Zlíně i v Třebíči byla vystavěna kolonie typizovaných domků, kterým se říkalo škatulky. V dnešní staré části Boroviny dělníci postavili na 150 domků, dvojdomků a pět svobodáren. Domky byly budovány v letech 1935–1936 podle návrhu dvorního Baťova projektanta Václava Karfíka, který studoval u Le Corbusiera a v USA pracoval pro Franka Lloyda Wrighta.

Číst více...

Vila Vlasty a Josefa Knapových v Havlíčkově Brodě

Josef Knapp je spojen s historií pletařských závodů. Vilu postavil František Liška, stavitel v Chotěboři a Německém Brodě. Jedná se o stavbu obdélníkového půdorysu. Uliční průčelí zdobí mohutný vstup vymezený polygonálními arkýři s kosými okny. Půdorys vstupu kopíruje terasa v prvním patře. Vila byla pětipodlažní. Ve spodním sklepě se nacházel zároveň kryt, nad ním suterén s bytem domovníka kotelnou a sklepními místnostmi.

Číst více...

Vila Otokara Meda v Humpolci

Otokar Med se inspiroval pro výstavbu vlastního domu návštěvou osady moderního bydlení v Praze Na Babě, na jejichž návrzích se podílel Josef Gočár. Med se ho rozhodl oslovit pro výstavbu vlastního domu v Humpolci. Pozemek má trojúhelníkový tvar. Gočárovým záměrem bylo se shluku ulic vytvořit náměstí, jemuž by dominovala právě vila a tvořila by vhodné pozadí sochy T. G. Masaryka.

Číst více...