Továrny a průmysl

Po rozpadu monarchie zůstalo na území nově vytvořeného státu velké množství průmyslových oblastí, které měly zásadní vliv na ekonomiku rodícího se státu. Po rozpadu Rakouska-Uherska bylo nutné hledat nová odbytiště zboží. Mnohé firmy se marně dožadovaly svých pohledávek. Některé továrny fungovaly dále i přes vytvoření nové republiky, jiné vyrostly na zelené louce. Zdokonolovaly se technologie, vyvíjela se doprava a přeprava zboží, zvyšovala se výroba. Bylo se třeba přizpůsobit požadavkům trhu. Některé značky nebo názvy, vzniklé v období první republiky se vyrábí či existují i dnes.

Perleťářská výroba a knoflíky v Žirovnici

Archiv Knoflíkářský průmysl Žirovnice a. s.  areál továrnyS perleťářskou výrobou začal v Žirovnici Josef Žampach. Ten patřil mezi perleťářské dělníky, kteří se kolem roku 1860 stěhovali z Vídně. Vzrůst perleťářské výroby dalších let vedl v roce 1905 k založení Výrobního družstva soustružníků perletě, slibný vývoj však zastavila I. světová válka. Na 300 mužů nastoupilo vojenskou službu, dovoz perletě ze zámoří ustal, téměř všichni výrobci zastavili práci a mnoho rodin bylo bez výdělku.

Číst více...

K historii třebíčské Boroviny neodmyslitelně patří boty

Muzeum Vysočiny Třebíč továrna na obuv v třebíčské BoroviněPo zavedení tovární výroby obuvi se Třebíč stala městem bot. Jako první ji už v 19. století začala provozovat firma Karel Budischowsky, která své boty v období I. světové války posílala na frontové linie – vyráběla tisíce párů bot denně. Jenže po pro Rakousko-Uhersko nešťastném konci války Budischowští nedostali za dodané boty zaplaceno, což bylo příčinou postupného úpadku továrny.

Číst více...

Lengsefldova továrna na obuv ve Žďáře nad Sázavou

Regionální muzeum Žďár nad Sázavou Lengsfeldova továrna na obuvVýznamným podnikem své doby byla obuvnická továrna Karla Lengsfelda. Původně objekt nechal na začátku dvacátých let u silnice a na kraji luk V Žlíbku (dnes roh Nádražní a Sadové ulice) postavit židovský podnikatel Samuel Löwy z Jihlavy, který v roce 1926 přesunul do dnešního krajského města. Proto si budovu vyhlédl Karel Lengsfeld z Humpolce, který svůj podnik v roce 1929 do budovy přestěhoval.

Číst více...

Mlékárna Havlíčkův Brod

Ze skromných počátků různých sběren mléka vzniklo v Německém Brodě roku 1927 mlékařské družstvo. Původní mlékárna našla místo v Rolnickém domě, brzy však kapacitou nestačil, a tak se mlékárna stěhovala takřka přes ulici. Závod družstvo slavnostně otevřelo 8. května 1937 za účasti ministra zemědělství Josefa Zadiny. Podnik skončil v devadesátých letech, nějaký čas sloužil jako sklad mléčných výrobků a poté musel uvolnit místo pro výstavbu dnešního supermarketu.

Číst více...

DEXTRA a historie škrobárenské výroby v Německém Brodě

Na základech starobylého Žabího mlýna založil Emil Turnovský koncem 80. let přádelnu vlny, která po několika letech vyhořela, a v roce 1893 ji koupil František Eduard Vonka, který ji přebudoval na škrobárnu.

Číst více...

Trefulkova parní pila a první elektrárna přivedly do žďárských ulic světlo

Regionální muzeum Žďár nad Sázavou Trefulkova pilaNejstarším podnikem u starého nádraží byla parní pila Františka Trefulky, který se zasloužil o elektrifikaci města. Koupil ještě vodní pilu v Najdeku, kde nechal v roce 1909 zřídit vodní elektrárnu a u starého nádraží elektrickou centrálu.

Číst více...

Mlékárenské a pastevní družstvo v Přibyslavi-Hesově

Společnost vznikla v roce 1924 a její zrod je spojen se škrobárenskou společností Amylon. V prostorách pronajatého objektu v Hesově začala výroba sýrů typu camembert, později však přešla výroba na romadúr a sýry ementálského typu. Počátkem roku 1927 schválila rada města Přibyslav používat na etiketách výrobků znak města.

Číst více...